Pneumokok ohrožuje nejčastěji nejmenší děti a seniory. „Právě jejich imunitní systém nefunguje naplno. Zatímco u dětí se obranyschopnost v průběhu prvních tří let života teprve buduje, u seniorů naopak postupně slábne. Významně se snižuje po překročení 65 let věku,“ vysvětluje profesor MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vědecký sekretář České vakcinologické společnosti.

Počet případů invazivních pneumokokových onemocnění evidovaných hygieniky na Vysočině má stoupající tendenci. Důvodem může být i pečlivější monitoring.

Na prevenci přispívají pojišťovny

Malé děti se proti pneumokokům běžně očkují, přičemž očkování patří mezi nepovinná. Od října loňského roku přispívají zdravotní pojišťovny nově i všem seniorům nad 65 let, zájemci mohou požádat o očkování svého praktického lékaře. K dispozici jsou dvě různé vakcíny. „Lidem nad 65 let doporučujeme nechat se očkovat oběma vakcínami, neboť se vzájemně doplňují,“ radí profesor Chlíbek.

Donedávna se rutinně očkovali pouze starší lidé žijící ve společných zařízeních – ústavech sociální péče, léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech seniorů a podobně. Nově by se díky příspěvku od pojišťoven mohla zlepšit ochrana v celé věkové skupině 65+.

Riziko může zvýšit chronická nemoc. Nebo zlozvyky

Zvýšené riziko onemocnění mají kromě malých dětí a seniorů i lidé s poruchou imunity nebo chronicky nemocní. V ohrožení jsou především pacienti s onemocněním dýchacího a kardiovaskulárního systému nebo diabetici. Na propuknutí pneumokokového onemocnění má vliv i životní styl, ve vyšším riziku onemocnění se ocitají také kuřáci a alkoholici.

Pneumokok se přenáší vzdušnou cestou. Někteří lidé v sobě mohou bakterii nosit, aniž by onemocněli. Nakazit se je proto možné nejen od viditelně nemocného člověka.

Pneumokokové nemoci lze rozdělit na neinvazivní(slizniční; spadají sem například lehčí formy zápalu plic anebo záněty středního ucha) a invazivní – ty, při nichž bakterie proniká i tam, kde je za normálních okolností sterilní prostředí. Tedy třeba do krve nebo mozkomíšního moku. Konkrétně se může kromě těžkého zápalu plic jednat třeba o sepsi (takzvanou otravu krve) anebo zápal mozkových blan (meningitidu). Právě invazivní formy končí často smrtí či vážnými následky.