Zajímalo mne, jaký má pan prezident názor na zákon o referendu, který by obohatil náš právní systém. A jak zněly dvě doplňující otázky? „Mohl by jste se pane prezidente vyjádřit k dvěma možným referendům? První – Jestliže nezmění Brusel svou politiku (nařizování, omezování a diktování), stálo by možná za to, napodobit Anglii a z takovéto Evropské unie vystoupit. A to druhé referendum by se mnělo týkat setrvání v NATU. Nebudeme si nic nalhávat, NATO není rozhodně žádný obraný pakt. Pokud něco brání, pak jenom zájmy Spojených států. O tom by mohli vyprávět nejen Jugoslávci, ale i obyvatelé dalších států, kde po vpádu NATA nezůstal kámen na kameni. Znám mnoho lidí, které naše účast v tomto paktu dost trápí. Cítí se totiž spoluzodpovědni za to, co provádí NATO po celém světě.

Velmi mne potěšila odpověď pana Zemana na první část otázky. Tedy, že je rozhodně pro přijetí tohoto zákona, protože lidé by měli mít právo se k takto závažným otázkám vyjádřit. Nastartoval tím však, jak je u našich médií zvykem, téměř hysterické reakce našich politiků, kteří se shodují s teologem Halíkem a sdílejí jeho názor, že jen oni jsou ti inteligentní a jediní, kteří mohou rozhodovat, a větší část národa jsou tupci, jež mají držet ústa a do ničeho nemluvit.

To, že by pan prezident doporučoval v obou instancích zůstat (v NATO proto, že bojuje proti teroristům a v EU proto, že je to pro nás výhodné ekonomicky), mne nepřekvapilo a je samozřejmě jeho právo svůj názor takto prezentovat. Jen bych rád upřesnil své důvody k těmto otázkám…

Možná, že čerpáme z Evropské unie značné částky, ale do EU nedáváme jen nějaký obolos. Díky členství v EU a jeho diktátu jsme přišli například o cukrovary. A kdo si pamatuje, jakou velmocí jsme ve výrobě cukru byli, a vzpomíná na to, kolik hektarů řepky bylo vidět třeba okolo Slavkova, tomu to musí přijít líto… O příliš zahnutých okurkách, rumu či pomazánkovém máslu snad ani není třeba se zmiňovat.

Otázka setrvání v paktu NATO je však mnohem závažnější. O vstupu do něj, nebylo na rozdíl od vstupu do EU rozhodnuto v jednorázovém referendu a občané našeho státu tak mohou právem požadovat referendum o vystoupení. NATO není žádnou zárukou míru, i když se v jeho smlouvě jasně píše v článku 1, v němž se zavazují: urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.

Pokud by se NATO nechovalo jako slon v porcelánu, nebylo by ani tolik teroristů, kteří se rekrutují hlavně ze států, které byli tímto paktem doslova rozvráceny, když museli násilím svrhnout představitele států, kteří nechtěli být pouhými vazaly USA. NATO ani proti teroristům (tedy hlavně Islámskému státu) příliš nebojuje. Jeho hlavním cílem je Rusko a jeho nerostné bohatství. Je již opravdu nanejvýš trapné mluvit o rozpínavosti a agresivitě Ruska, které si pouze dovolilo mít hranice příliš blízko základnám NATO. A není třeba příliš zdůrazňovat, že rozšiřování tohoto paktu k Ruským hranicím je proti všem mezinárodním smlouvám. Zvláště když si vzpomeneme na slib při rozpouštění Varšavské smlouvy, která byla podepsána v roce 1955, právě jako reakce na vznik NATO. Tehdy bylo jasně řečeno, že se tento pakt rozhodně nebude rozšiřovat směrem k východu, což je dnes provokativně neustále porušováno!

I přes to, že v těchto dvou otázkách s panem Zemanem nesouhlasím, stojím si pevně za tím, co jsem ve Velkém Meziříčí také pronesl. „Od dob prezidenta Ludvíka Svobody, jste první prezident, na kterého mohu být opravdu hrdý!“ A když si vzpomenu na ty, kteří nás reprezentovali po roce 1990, tak to platí dvojnásob!