V letošním roce došlo v našem týmu k jedné důležité změně. Na proud jsme nominovali novou krev v podobě Jana Mejzlíka a právě pro něho byla účast na Žďárské lize v dresu trojnásobného obhájce titulu velikou výzvou stejně tak jako pro nás ostatní. Na ostatních postech zůstali zkušení harcovníci – koš Jiří Štěpánek, nabíral Jan Hejl. Na stroji běhal Luboš Bradáč, kterého v případě nouze zaskočil brácha Pavel. Na béčkách Filip Homola, rozdělovač Vlastimil Voda a na proudech Martin Bradáč s nováčkem Janem Mejzlíkem a jako žolík v záloze Mirek Mejzlík.

Sezona začala závody v Trnavě a ve Velkém Meziříčí. A i když byla letošní forma pro nás trochu neznámou, tak jsme oba závody vyhráli a bylo jasné, že to zase půjde. Jenže zdání klame a ono to najednou jít přestalo. V dalších závodech jsme si připsali spoustu výpadků a jediným štěstím bylo, že jsme i přesto dokázali pravidelně sbírat aspoň nějaké body do celkového pořadí. Je třeba také zdůraznit, že letos se sešla konkurence, jaká tu už několik let nebyla. Po vlažném začátku se rozhodly celý seriál objet borci z Oponešic, což jsou mimochodem vítězové letošního ročníku Extraligy ČR v požárním útoku! A že umí, dokázali hned několikrát – nejlepší čas 16:19 mluví za vše! Letos navíc vyrostl velmi zdatný konkurent v podobě týmu z Radostína nad Oslavou a už dlouhodobě kvalitně běhající tým Čikova. A byly tu také další týmy čekající v závětří – Netín Cirkus, Lhotky Sport a Trnava, což jsou všechno týmy s extraligovými zkušenostmi. Takže bylo na co koukat v každém závodu. Každý občas zazářil, ale také vyhořel a tak se o vítězi rozhodovalo až v posledním závodu 16. září v Jasenici.

Zdejší trať byla těžce podmáčená a tak se mohlo stát téměř cokoliv. Nám se povedlo před posledním závodem mít náskok 5 bodů na Radostín a 14 bodů na Oponešice. Jako první z favoritů šly Oponešice a časem 16:56 předvedli na těžké trati, proč jsou nejlepším týmem v ČR! Radostín bohužel potkala smůla na rozdělovači a po zaváhání byli s časem přes 19 vteřin mimo hru o titul a pravděpodobně i o celkové druhé místo. I s tímto vědomím na startu jsme si svůj útok hodně pojistili a s výsledným časem 17:71 si nakonec bezpečně pohlídali celkové prvenství. Nakonec z toho bylo čtvrté místo v Jasenici, což nám na obhajobu stačilo. Druhé skončily celkově Oponešice a třetí místo zbylo na Radostín nad Oslavou.

Tímto výsledkem jsme si pořádně spravili chuť po letošním nevydařeném působení na extralize, kde jsme skončili celkově až jedenáctí. Navíc se nám podařilo úspěšně zapracovat dravé mládí do týmu, abychom mohli bojovat o nejvyšší příčky na každém závodu i v budoucnu. Takže za rok touto dobou můžeme očekávat opět článek v podobném duchu. Děkujeme touto cestou i všem našim fanouškům a příznivcům za jejich podporu.