Hodnotící komise architektonické soutěže u každého ze tří oceněných návrhů dala doporučení, co je třeba upravit v případě, když město bude o tomto návrhu jednat. Pro mě jako člověka, který preferuje logické myšlení, z toho plyne jediný závěr, že ani komise nebyla přesvědčena, že musí být nutně vybrán první oceněný návrh. Nicméně se musíme v referendu vyjadřovat pouze k jednomu návrhu, přitom ale zastupitelsvo shledalo první oceněný návrh jako nedostatečný a zahájilo jednání s autory druhého oceněného návrhu, čímž neporušilo podmínky soutěže ani zákon o veřejných zakázkách.
Nebudu zde porovnávat návrhy, ale doma se nám líbí nejvíc oceněný návrh číslo tři. Samozřejmě jako každý návrh, i tento potřebuje nějaké změny, ale dle našeho názoru je nejkomplexnější a nejlepší. Protože řeší nejen náměstí, ale také nábřeží řek a přilehlé ulice. Tento architektonický návrh se snaží vytáhnout život z domů na ulici, přesně podle filozofie knihy Města pro lidi autora Jana Gehla. A pro případné kritiky jen podotknu, že jsme u našeho hodnocení měli dva budoucí architekty, kteří sice ještě studují, ale zároveň už pracují v architektonické kanceláři. A navíc jeden z nich zde od malička bydlí a zná místní prostředí. A co máme dělat? Vyvolávat referendum o třetím návrhu nebo přesvědčovat zastupitele, že trojka je ta nejlepší?
A tady je zakopaný pes, protože architektonický návrh se může „líbit“ a musí splňovat zadané podmínky. A to slovo líbit není měřitelné žádným nástrojem, tak jako skok do dálky, výše nabízené ceny nebo počet uzavřených obchodních případů. Komise stanovila pořadí návrhů, které se jí nejvíc líbily. Nepochybujeme o odbornosti poroty, stejně jako nepochybujeme o odbornosti rozhodčích při závodech v krasobruslení. Přitom většina diváků byla přesvědčena o tom, že nejlepší je krasobruslařka s číslem 8 a rozhodčí vyhodnotili jako nejlepší závodnici číslo 5. Je mnoho jiných faktorů, které hodnocení ovlivňuje a nebudu je vyjmenovávat. Jakmile je hodnocení závislé na slově líbit, tak hodnocení nebude nikdy objektivní. Jinými slovy: kdyby byla hodnotící komise architektonické soutěže zcela jiná, tak je velká pravděpodobnost, že soutěž vyhraje někdo jiný. Protože každému se líbí něco jiného.
Souhlasím s referendem o třech návrzích. Referendum o jednom návrhu je pro mě diskriminační, protože mohu první návrh jen odmítnout a nemohu říci, který návrh se mi líbí.
A závěrem takový bonmot – ve VM vznikla „apolitická iniciativa“. Její členové na městském zastupitelstvu tleskají, vykřikují, případně si berou slovo, aniž by je k tomu někdo vyzval - vše po odstoupení starosty. A to se, prosím, nejednalo o Náměstí. Takže moje prognóza je, že do příštích komunálních voleb bude mít tato „apolitická iniciativa“ svou kandidátku. Jednak se její kandidáti budou vymezovat vůči současnému vedení města, a třeba se tam objeví i někteří současní zastupitelé, uvidíme v brzké budoucnosti...
Autor: Tomáš Rapušák
Publikoval: -red-
