Jeho pohyb zdokumentovala fotopast místního myslivce a následně pobytové znaky ověřila zooložka Hnutí DUHA Olomouc Barbora Turbaková. Genetická analýza trusu, která proběhne na České zemědělské univerzitě, by měla určit původ psovité šelmy.

Hnutí DUHA Olomouc a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR získaly informace o pohybu vlka od místního myslivce, jehož fotopast vlka zachytila. Následné stopování v terénu doložilo další pobytové znaky, jako je typická stopní dráha na sněhu a také čerstvý vlčí trus.

Právě z analýzy DNA získaného trusu si odborníci slibují získání velmi cenných informací o původu zachyceného zvířete. Bude se jednat o vlka z Karpat, ze středoevropských nížin či z jiné populace? Vědecká studie publikovaná shodou okolností minulý měsíc v odborném časopise Diversity and Distribution ukázala, že Česká republika se nachází na křižovatce vlků z různých evropských populací [1]. Vlk zabitý v březnu tohoto roku na D1 například pocházel z  300 km vzdálených horských masivů Karpat [2].

Vědci doufají, že získají další díl do skládačky o znovuosídlování české krajiny vlky. Stejně jako v případě nedávného hlášení o pohybu vlka na Šternbersku [3] je aktuálně zjištěný výskyt  na Vysočině dalším důkazem toho, že se tyto šelmy mohou při dálkových přesunech či hledání nového teritoria objevit takřka kdekoliv na území České republiky. Návrat vlků je pro českou krajinu prospěšný, protože vlci pomáhají snižovat stavy divokých kopytníků i škody na lesích, které tito přemnožení býložravci způsobují.

Sdílení informací o pohybu vlků je velmi důležité k zajištění preventivních opatření pro chovatele hospodářských zvířat, jejichž nezabezpečená stáda by vlk mohl napadnout. Včasným informováním o výskytu vlka a realizací opatření k zabezpečení pastvin je tak možné účinně bránit majetek chovatelů a umožnit tak vlkovi bezproblémové soužití s člověkem. Chovatelé mohou finance na preventivní opatření získat například z Operačního programu Životní prostředí. 

Ochraně velkých šelem pomáhají lidé, kteří zasílají svá pozorování Hnutí DUHA e-mailem na  stopy@selmy.cz nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.

Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA, řekl:
„Poslední vlk byl ve Žďárských vrších, v katastru obce Vojtěchov, zastřelen v roce 1830. Díky místnímu myslivci víme, že se po téměř 190 letech vlk vrací i do krajiny Žďárských vrchů. Zda tu zůstane, záleží i na toleranci místních lidí. Věřím, že s rozumnými myslivci a chovateli máme společný zájem.“

Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy, řekl:
„Překážkou rychlejšího osídlování naší krajiny velkými šelmami je pytláctví i  hustá silniční síť, na Vysočině je to především téměř neprůchodná dálnice D1. Ta se stala osudnou například pro rysa [5] a vlka [6]. Podobné údaje i další pozorování naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců. Tato zvířata tady ale mohou najít vhodná místa i pro trvalý výskyt.“