Silně znečištěné ovzduší v ČR se zdaleka netýká jen Ostravska. Mezinárodně doporučený hygienický limit [1] pro koncentraci nebezpečného jemného prachu splňují u nás jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech [2, přiložená mapa]. Ukázala to nedávná aktualizace databáze znečištění ovzduší Světové zdravotnické organizace (WHO).

Přitom podle českého zákona o ochraně ovzduší mají s plněním limitu problém pouze části průmyslového Ostravska. Český limit je totiž 2,5 x vyšší než zmíněné doporučení WHO [3]. To vytváří dojem, že znečištění prachem se týká hlavně severní Moravy a vybraných (například dopravně zatížených) míst. Zlepšit tuto situaci mohou právě nyní poslankyně a poslanci v projednávaném zákonu o ovzduší. Česko je jemným polétavým prachem zatíženo celoročně a téměř všude. Proto jsme po Bulharsku, Polsku a Maďarsku čtvrtá nejznečištěnější země EU [4], v průměru překračujeme doporučený roční limit dvojnásobně, na některých místech až téměř čtyřnásobně. Důvodem této úrovně znečištění je zejména spalování uhlí v domácích kotlích a kamnech, ale také doprava (zejména dieselová auta). Uhelné elektrárny a teplárny jsou pak hlavním zdrojem látek, z nichž vzniká prach až v atmosféře [5]. Vlivem zvýšených koncentrací prachu roste celková nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, mrtvice, onemocnění dýchacího ústrojí, kojenecká úmrtnost a potíže astmatiků, chronická bronchitida. Ultrajemné částice (velikost 0,001–0,1 mikrometru) mohou proniknout i do krevního oběhu, odkud se dále dostanou do všech orgánů. Prach na sebe navíc váže organické látky souhrnně označované jako benzo(a)pyren, který má prokázaně karcinogenní účinky. Každý rok vlivem znečištění předčasně zemře 11 tisíc Čechů a Češek [6]. Hnutí DUHA apeluje na vládu, aby silně přidala v řešení příčin znečištění. Je třeba přijmout další omezení pro provoz starých kotlů a kamen, zpoplatnit škody, které pálení uhlí způsobuje, a podporovat výměnu kotlů (a nově i kamen) také u sociálně slabých (předfinancování, administrativní podpora atd.). Zároveň je třeba omezit znečištění z uhelných elektráren, které spalují velkou většinu uhlí. To mohou poslanci a poslankyně udělat již tento měsíc, kdy bude sněmovna projednávat ve třetím čtení novelu zákona o ochraně ovzduší. Piráti k ní navrhli kompromisní pozměňovací návrh, který omezí možnost uhelných elektráren dostat výjimku z nových limitů pro vypouštění znečištění maximálně do konce roku 2025 [7]. Návrh se netýká tepláren. Pomohlo by také zavádění přísnějších pravidel pro vjezd nevyhovujících aut do měst a rozšíření a zdražení mýtného pro kamiony.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

“Pokud nežijete uprostřed Šumavy, tak trvale dýcháte více nebezpečného jemného prachu, než je hygienický limit doporučený Světovou zdravotnickou organizací. Pokud však nežijete na Ostravsku, tak je to dle českého zákona v pořádku. Stanovuje totiž limit 2,5 krát vyšší, než doporučují přední světoví odborníci na ochranu zdraví. Situace má však řešení, v první řadě omezit spalování uhlí. Musíme dál limitovat provoz starých uhelných kotlů a kamen, ale stát zároveň musí podporovat jejich výměnu i v chudých domácnostech. Na stole je také návrh na omezení výjimek z limitů pro znečišťování pro staré uhelné elektrárny, které beztak vyrábějí elektřinu na vývoz.”

Poznámky:

[1] WHO doporučuje pro jemný prach PM2,5 (prachové části menší než 2,5 mikrometru) limit 10 mikrogramů na metr krychlový v průměru za rok. Počítá tedy s tím, že jsou dny, kdy je limit překročen, ale zaměřuje se na celkovou a dlouhodobou zátěž populace znečištěním.

WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide (str. 9): http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/69477/WHO_SDE_PHE_OEH_06.02_eng.pdf?sequence=1

[2] ČR lze přiblížit v mapě dostupné na: http://maps.who.int/airpollution/

Pouze zelené plochy splňují doporučený hygienický limt. Naopak dvojnásobek vykazuje například Ústecko a téměř celá Morava, ještě vyšší znečištění pak Ostravsko.