To jsou některá onemocnění, která může mít na svědomí bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Podle MUDr. Aleny Dvořákové z Krajské hygienické stanice loni onemocnělo v kraji Vysočina invazivním pneumokokovým onemocněním (IPO) 21 lidí, čtyři z nich invazivnímu pneumokokovi podlehli. Počet onemocnění je o čtyři vyšší než v roce 2016. Riziko lze ale snížit očkováním, které dětem a seniorům nad 65 let hradí zdravotní pojišťovna. U dětí je očkování hrazeno za podmínky, že všechny dávky základního schématu budou aplikovány do 7. měsíce věku dítěte a jedna dávka přeočkování do 15 měsíců věku.

Povědomí o závažnosti zápalu plic je v České republice relativně nízké a jen málokdo se obává rizika onemocnění. Na 14 procent respondentů nedávného výzkumu PneuVue v České republice si myslí, že automobilové nehody způsobují nejvyšší počet úmrtí v zemi. Ve skutečnosti zápal plic způsobuje téměř třikrát více úmrtí než dopravní nehody. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 na pneumokokové infekce ročně zemře 1,6 milionu lidí na celém světě.

Ve zvýšeném riziku onemocnění invazivním pneumokokovým onemocněním jsou lidé trpící jiným chronickým onemocněním, jako je např. cukrovka, astma či chronické onemocnění srdce, což je nad 65 let časté. Pneumokokový zápal plic pro ně bývá život ohrožujícím stavem.

„Pneumonie neboli zápal plic je jedno z nejzávažnějších onemocnění dýchacího traktu, které v ČR ročně postihne více než 100 tisíc obyvatel, z nichž mnoho nemoci podlehne. Jedním z nejčastějších původců onemocnění je bakterie Streptococcus pneumoniae. V rámci prevence pneumokokového zápalu plic má zásadní a nezastupitelnou roli očkování a to především u rizikových skupin,“ upozorňuje MUDr. Jiří Pejchal, primář plicního oddělení jihlavské nemocnice a krajský koordinátor České pneumologické a ftizeologické společnosti. Zápal plic se nevyhýbá nikomu, nedávno na plicní infekci zemřel například manžel dánské královny, korunní princ Henrik.

Pneumokokové onemocnění není běžné nachlazení. Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie velikosti zhruba dva mikrometry (tisícina milimetru), typicky se shlukuje do dvojic, takže pod mikroskopem má tvar kávového zrnka. Běžně osídluje sliznice úst, nosu a horních cest dýchacích. Svým nosičům nezpůsobuje problémy, dokud se neoslabí obranné mechanismy například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci. Při vstupu pneumokoka do mozkových obalů může vzniknout meningitida. Ta může i po vyléčení zanechat trvalé následky, jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí poruchy mentálního vývoje.

Dětem pneumokoky mohou způsobit také bolestivý zánět středního ucha. Nebezpečný je průnik do plic, který může způsobit pneumonii neboli zápal plic. Přesto jen 18 procent lidí klinicky označených jako rizikových pro zápal plic sami sebe označují za „velmi ohrožené“.

Inkubační doba mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Má prudký začátek s vysokou horečkou, kašlem, bolestí na hrudi a dušností. Největší výskyt onemocnění je v zimě. Nakazit se je možné od člověka s pneumokokovou infekcí nebo od přenašeče. Riziko infekce lze snížit očkováním, které je navíc od letošního ledna pro seniory starší 65 let bezplatné. Očkování není sezónní, takže se lidé mohou nechat očkovat během celého roku.