„Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci. „Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková. Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku. „Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Jenom na Plzeňsku je podle něj kolem 10 % agenturních pracovníků. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka. Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Ten činí 33 % a tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.

Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník. „Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS)

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.

Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2018

Jde o předběžná data k 8. 3. 2019 z národního Registru TBC, Registr TBC se „uzavírá“ 30. 4. 2019

• Výskyt TBC podle kraje, bydliště (pobytu) – viz přiložená tabulka
• Poměr postižení mužů a žen činí 259:121
• TBC u dříve léčených je 28
• TBC plic je 341
• Kultivačně pozitivních TBC je 281
• Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 118
• Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 33 % (126 případů), z toho narozeni na Ukrajině (35 př.), na Slovensku (18 př.), v Rumunsku (13 př.), ve Vietnamu (10 př.) a v dalších 23 státech (50 př.)
• V Plzeňském kraji činí podíl TBC u osob narozených mimo ČR 52 % (12 z 23 př.)
• Hlášeno je 6 případů multirezistentní TBC (země narození: Ukrajina (3 př.), ČR, Slovensko a Bulharsko po 1 př.)
• Průměrný věk nemocných je 50 let
• Hlášeno je 6 případů u dětí do 15 let věku
• Hlášeny 3 případy TBC u HIV pozitivních (ze 169 vyšetřených na HIV), všichni občané Ukrajiny
• Hlášeno 18 úmrtí na TBC