Cílem závodu bylo projet co nejvíce krajských měst, udělat si tam selfie s místním kostelem a splnit netriviální úkol. Ten spočíval především v pomoci druhým. Například práce s postiženými dětmi a seniory, pomoc na příměstském táboře nebo v charitě, práce na zahradě, obdarování druhých růžičkou a další zajímavé úkoly. Zároveň bylo cílem závodu utratit co nejméně peněz, protože za každou utracenou korunu se nám strhávali body.

Proto jsme se rozhodli, že nejvíce ušetříme na dopravě a budeme stopovat. Zpočátku to nebylo vůbec jednoduché. Prostě jsme stopovali, stopovali a stopovali, klidně přes hodinu a půl. Za dva dny jsme projeli stopem jen Prahu, Pardubice, Hradec a Liberec. Naše tempo nám přišlo velmi pomalé (pro dva kluky je stopování složitější než pro dvě holky), tak jsme rozhodli využít vlaky a autobusy. Studentské jízdné se nám nezdálo příliš drahé a ušetřilo nám to spoustu času. Spávali jsme většinou pod širákem, ale když pršelo, tak jsme si domluvili nocleh na faře.

Celou naši aktivitu jsme hlásili do mobilní aplikace, a tak měli všechny týmy představu o tom, jak si kdo vede a kde přibližně se týmy nacházejí. Každý den jsme se také dozvěděli pořadí týmů a počet získaných bodů. Naše taktika byla jednoduchá: zvládnout objet všechny města a splnit všechny úkoly jako první. A to se nám podařilo – pouze za pět dní z celkových osmi. K celkovému vítězství však bylo potřeba splnit i bonusové úkoly a víkendovou výzvu a dorazit včas do cíle.

Po cestě jsme potkali spoustu milých lidí, kteří nám buď přispěli na vlak nebo darovali něco k snědku. První ročník této soutěže se nám velmi líbil a můžeme určitě doporučit zúčastnit se jí i příští prázdniny.