Celý tým využil večer i noc v bivaku k důkladné přípravě auta na poslední dakarské kilometry. Zákon schválnosti ale zafungoval. „Když jsme ráno odjížděli z bivaku, zjistili jsme, že nepracuje teplotní čidlo motoru. A zároveň nebyly funkční hlavní ventilátor a chladič. A to je obrovský problém. Bez toho nejsme schopní auto uchladit a měřený úsek zvládnout. Tak jsme rychle vyjeli z bivaku, abychom odbavili start do etapy. A vrátili jsme se zpátky. Já jsem křičel na mechaniky, co se stalo, ale už jsme museli odjet,“popisoval ranní nervy pilot Tomáš Ouředníček.
Česká posádka Fordu Ranger si ale nechtěla připustit scénář, že by porucha jejich auta znamenala konec v soutěži tak blízko od cíle celého Dakaru. „Po cestě na start měřeného úseku jsme se zastavili u týmu South Racing, který měl vzdálený servis na silnici. Poprosil jsem je, ať nám zkusí pročistit konektory. Tak je prostříkali. Pak David zatáhl za konektor, co vede k ventilátoru a on se rozběhl. Tak jsem se hodně uklidnil, protože to vypadlo, že už je auto v pořádku“zadoufal Tomáš a pokračoval: „Jenže těsně před startem rychlostní zkoušky přestal opět ventilátor fungovat. Ale jak auto párkrát poskočilo, tak se zase rozběhl. Pak se zbláznilo teplotní čidlo. Systém se tvářil, že je nízká teplota vody, takže nám tam skočil omezovač a motor točil do maximálně čtyř tisíc otáček. Naštěstí se to za chvíli vrátilo do normálu.“
Soutěžní úsek poslední etapy měřil 374 kilometrů. Závodníky potrápil prachem a komplikovaným předjížděním pomalejších strojů. „Spousta aut i kamionů tam skončila a museli se nechat odtáhnout. Takže i poslední den se toho dalo hodně pokazit. My jsme ale jeli úplně na jistotu. Nešlo nám vůbec o výsledek, protože jsme věděli, že už nemáme šanci se nějak výrazně posunout. I tak jsme o jedno místo poskočili nahoru a jsme celkově 36.“
Závěr celé soutěže za neutralizací závodní trati rychlostní zkoušky obstaral třináctikilometrový měřený okruh, který se nezapočítával do celkových výsledků. „Byl extrémně rozbitý a obrovsky se prášilo. A protože už o nic nešlo, jel jsem hodně pomalu a na jistotu, abychom to ještě nerozbili. Ke konci najednou začalo auto jakoby zpívat nebo kňučet. Ale nevěděli jsme v tu chvíli, co se děje,“ vzpomínal v dakarském cíli Tomáš.
Až tam mechanici týmu přišli na důvod podivného chování auta. „Z převodovky nám tekl ve velkém olej. Měli jsme tedy obrovské štěstí, že jsme vůbec dojeli do cíle. Obávali jsme se, jestli olej nenatekl do spojky, a abychom vůbec vyjeli na cílovou rampu. Ale to se naštěstí podařilo, takže jsme si užili i svoji chvilku slávy. Auto je teď na uzavřeném parkovišti a čekáme, až nám ho vydají. My s Davidem odlétáme už zítra brzy ráno a naši mechanici odvážejí zázemí a závodní auto zpátky do přístavu v Džiddě a pak taky odletí. Chtěl bych poděkovat všem fanouškům, že nám fandili a drželi palce,“zdůrazňoval z cíle Rallye Dakar šťastný Tomáš Ouředníček.
Autor: Tomáš Ouředníček Dakar
Publikoval: -kas-
