Jeho otec byl řezníkem a matka pocházela z Jihlavy. V Třebíči bydleli na náměstí v domě č. 22. Titus byl nejmladší z devíti dětí. V jedenácti letech byl dán na rok do německé školy ve Velkém Harrasu v Rakousku, aby se naučil německému jazyku. V roce 1854 odešel na německou nižší reálku do Jihlavy. Po absolvování prvního ročníku mu zemřel otec a tak musel zanechat studií. Z patnáctiletého studenta se stal písař u c.k. hejtmanství v Třebíči, později přestoupil k okresnímu soudu, kde poznal bídu, do které upadly rodiny po ničivých požárech. V roce 1867 stanul v čele Třebíče český starosta. Ve městě se probouzelo národní uvědomění českého obyvatelstva a této příznivé změny využil Titus Krška v roce 1868 k založení českého dobrovolného sboru hasičského. Krška se stal jeho náčelníkem, cvičitelem a vzdělatelem. Musel vypracovat teorii výcviku, taktiku, české povely, signalizaci a nové potřebné nářadí. Sbor byl složen z českých i německých členů a Krška záhy pocítil nevděk části obyvatelstva a nepřízeň úřadů. Tyto okolnosti ho donutily opustit v roce 1870 Třebíč natrvalo. Po jeho odchodu byl sbor poněmčen.

Po přestěhování do Velkého Meziříčí založil Titus Krška Občanskou záložnu, která brzy zanikla. V roce 1871 nastoupil Krška do obecní kanceláře jako účetní, později se stal obecním tajemníkem. Krška využil svých zkušeností z práce s hasičským sborem a po vypracování stanov, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím, dne 21. července 1871 vstoupila v život Dobrovolná jednota hasičská.

První křest podstoupil meziříčský sbor při požáru věže v roce 1872. Téhož roku bojoval sbor s velkým požárem v Dobré Vodě a největší zásluhy si získal při rázném zásahu v Třebíči, kde hořelo 123 domů. Krška založil v roce 1874 Českou ústřední jednotu hasičskou. V témže roce vydal publikaci Hasičstvo, která se dočkala i druhého vydání a měla vliv na zakládání dalších hasičských sborů. Dále sepsal Služební řád, Cvičební řád a Úlohy dobrovolných sborů hasičských, jakožto sborů ochranných vůbec. Zde vložil Krška i svou myšlenku o zakládání okresních pojišťoven proti ohni. V roce 1892 začal redigovat i vydávat časopis Ochrana hasičská.

V roce 1898 byla vydána Krškova velmi obsáhlá Hasičská kronika, která zachytila rozvoj hasičství až do roku vydání této kroniky. Krška se proslavil nejen v teorii, ale byl i známý jako vynálezce v oboru hasičské techniky. Spojky na hadice, kotvice na vytahování hadic, posunovací žebřík, ochranná maska proti kouři a karabina byly jeho dílem. Založení Hasičské vzájemné pojišťovny, o kterou tolik usiloval, se však již nedožil.

Činnost při požáru tří domů na meziříčském náměstí podlomila jeho zdraví a 24. října 1900 zemřel ve věku 58 let. Moravské hasičstvo vybudovalo a dne 15. října 1905 odhalilo svému zakladateli na jeho hrobě pomník.

zdroj: Wikipedia