Předposlední dakarský den nezačal pro Tomáše s Davidem vůbec špatně. „Po startu se opět pekelně prášilo, takže se nedalo dobře předjíždět. Ale dostali jsme se do tempa a předběhli pomalejší buginy a trať se nám díky bloudění posádek vyčistila. Pokud by auto fungovalo, byla to skvělá trať. Tam jsme si mohli skvěle zazávodit,“ zasnil se navigátor David Křípal.

Potvrzoval to i první měřený úsek na trati, kde kluci opět atakovali nejlepší třicítku aut. Pak ale začaly už tradiční dakarské problémy. „Když jsme asi na 120. kilometru vyjížděli na kulatou dunu z měkkého písku, motor zařval a vylítl do vysokých otáček. A auto se zastavilo. A hádejte, co se stalo? Ano, zase praskla poloosa! Bylo to kousíček od plánovaného servisu na trati, kde čekali naši mechanici. Jenže jak zabíralo jenom jedno kolo, dunu nešlo ani sjet dolů, natož vyjet. Potřebovali jsme, aby nás někdo vzal na kurtu a odtáhl. David si kleknul a čekali jsme na pomoc,“ doplnil pilot Tomáš Ouředníček.

Posádce se vyplatila pomoc, kterou dali v deváté etapě závodníkovi ze Saudské Arábie, který jede s Hummerem Robbyho Gordona. „Když viděl klečícího Davida s kurtou, otočil se a cuknul s námi, abychom se dostali z duny trochu dolů. Tím nás zachránil, protože tam už jsme poloosu mohli vyměnit. David to na písku zvládl a mohli jsme pokračovat. Ale báli jsme se, co bude dál, když nám osa vydrží jen sto kilometrů.“

Na servisním místě David s Tomášem mechanikům odevzdali poškozenou poloosu a dostali od nich poslední náhradní z celé sady pro Rallye Dakar. „S velkými obavami jsme pokračovali dál opatrnou jízdou. A začali jsme počítat čas. David přišel s tím, že za světla nejsme schopní projet velké dunové pole. Před dunami byla časová neutralizace a David vymyslel geniální trik. Že nebudeme čekat i za cenu penalizace v neutralizaci na svůj startovní čas, ale hned pojedeme dál, abychom se do dun dostali za světla. Vyměňovat prasklou poloosu v noci v poušti je divočina. Zakutálí se vám šroub a jste nahraní,“ uvědomoval si Tomáš.

Jenže po vjezdu do dun se znovu ozvaly velké rány. A posádce bylo jasné, že je utržená další poloosa. „Psychika byla úplně dole. Já se modlil, ať to v dunách vydrží. Všechny sjezdy i výjezdy jsem jel šíleně opatrně, abych ji ušetřil. Jenže v dunách potřebujete dynamiku. Takže ty bylo na palici, šetřit techniku, ale nezapadnout. Zrovna zapadalo slunce, byly to nádherné duny, ale já místo užívání si té scenérie měl nervy na pochodu. Ale ta poloosa nakonec vydržel až do cíle. Byl to zázrak, kterému jsme nevěřili.“

A přes noc se tým musí pokusit o další zázrak. Vystačit totiž musí v poslední etapě se zbytkem náhradních dílů. „Podle organizátorů nebudou závěrečné závodní kilometry jednoduché včetně menších dun. Na těch dvou stech kilometrech se ještě dá ztratit náš dakarský sen. Takže budeme opatrní a uděláme pro něj všechno,“ slíbil navigátor David Křípal.

Problémy s poloosou měli na trati i další posádky. Třeba bývalý španělský motocyklový závodník Isidre Esteve Pujol, který je upoután na invalidní vozík. Letošní Dakar jede s upravenou Toyotou. „Zastavili jsme u něj. I jemu odešla poloosa. My ale máme starší typ, než měl on. Takže jsme mu bohužel nemohli pomoct. Ale věříme, že ho některý z kamiónů, které byly za námi, dotáhne do cíle,“ doufal v cíli jedenácté etapy Tomáš Ouředníček.

V pátek se jede závěrečná dvanáctá etapa Yanbu – Džida s měřeným úsekem dlouhým 200 kilometrů.