„Volali k nám do stanice, že sova nemůže létat, a tak jsme pro ni vyrazili. Než jsme přijeli, bohužel uhynula,“ uvedl ředitel záchranné Stanice Pavlov Zbyšek Karafiát s tím, že následné testy prokázaly, že se otrávila jedem primárně určeným myším.

Nejednalo se o často diskutovaný Stutox, který slouží na trávení hrabošů na polích. Ten se v těle hlodavců rozkládá, a pokud predátoři otráveného hlodavce nekonzumují v celku, ale roztrhají ho, neměli by se sekundárně otrávit. Běžně dostupné jedy na myši a potkany, jako je Lanirát, Ratimor, Killrat ale působí jinak. “Obsahují antikoagulanty, které brání srážlivosti krve, zvířata po požití ještě 3-10 dní žijí a postupně hynou na vnitřní krvácení,” vysvětlil Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, který se profesně problematice otrav věnuje.

„Potkany a myši domácí je možné hubit pouze jedem s odloženým účinkem. Jsou totiž velmi chytří a když se někde objeví nová potrava, vyšlou mladého ochutnávače a pozorují ho, jestli mu po požité potravě není špatně,“ doplňuje Petra Hulvová ze záchranné stanice. Není náhodou, že otravy psů a koček, které jsou způsobeny antikoagulačními rodenticidy, patří k nejčastějším otravám vůbec. Veterináři doporučují mít psa neustále na vodítku ideálně i s košíkem a domácí kočky raději vůbec nepouštět ven z bytu.

Komplikovanější situace je s volně žijícími živočichy. “Je na čase, abychom se vůči těmto typům jedů tvrdě vymezili a požadovali vývoj nových – v těle hlodavců odbouratelných jedů. Jinak se pravděpodobně úspěšného návratu těchto soviček do zemědělské krajiny nedočkáme,” vyzývá Zbyšek Karafiát.

Důležité je testování, vyšetření se ale dělá málo

Výzvy a požadavky na vývoj nových, bezpečnějších v těle hlodavců odbouratelných jedů je nutné podepřít argumenty. Jenže údajů mají ochránci přírody málo. „Pokud by se nejednalo o sovu pálenou, ale o běžný druh, jako je kalous nebo poštolka, na otravu bychom nepřišli, protože bychom je na vyšetření neodeslali. Testy, které prokážou otravu, stojí přes dva tisíce korun. Přitom většinou je musí zaplatit záchranné stanice, které na podobná vyšetření nemají peníze,” vysvětluje Zbyšek Karafiát a připomíná: „Po kauze se Stutoxem, kdy stanice přinášely informace o otrávených necílových zvířatech, skončila podpora už tak podfinancovaných záchranných stanic ze strany ministerstva zemědělství. Přesto jako věčný optimista věřím, že to byla jen nešťastná shoda náhod. Pokud ovšem taková data nebudou, nebudou ani argumenty proto nepovolit plošné trávení v celém Česku.”

Díky dárcům mohla stanice v Pavlově odeslat sovu na vyšetření a zjistit, proč uhynula. „Podobné testy by bylo vhodné zajistit v přibližně dvou desítkách případů ročně. Přitom v roce 2020 jsme jich objednali pět,” uzavřel Zbyšek Karafiát s díky všem podporovatelům stanice.

Ještě před kolektivizací zemědělství byly sova pálená podobně jako sýček obecný na Vysočině běžně hnízdícím druhem. Momentálně oba druhy figurují na seznamu silně ohrožených a jejich početnost dlouhodobě klesá, na Vysočině se nevyskytují vůbec. V Česku hnízdí poslední stovky (v případě sýčka desítky) párů. Jedná se o citlivé sovičky spjaté se starým způsobem hospodaření, kdy v krajině bylo hodně hmyzu, málo jedů a méně antropogenních pastí.