V souvislosti s řešením těchto mimořádných situací bylo například v přírodní rezervaci Roštejnská obora, v přírodní památce Horní Nekolov a v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře za finanční podpory Kraje Vysočina realizováno ruční odkorňování, směrové kácení a tvorba torz. Celkové finanční náklady na management v lesích zvláště chráněných území činily v roce 2020 půl milionu korun,“ říká náměstek hejtmana pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí Lukáš Vlček. V návaznosti na přírodní poměry, přítomné zvláště chráněné druhy, ale i technické parametry pro realizaci lesnických zásahů, byly v součinnosti s vlastníky stanoveny postupy pro řešení situace vzniklé odumřením jehličnatých porostů.
Ve vybraných lokalitách zůstala část dřevní hmoty z nahodilé těžby ponechána formou ležícího dřeva, ale i stojících souší. V blízkosti turistických cest byly stojící souše kráceny na tzv. torza. Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, významně obohacuje chráněná území. Přítomné „mrtvé dřevo“ často dodává působivou „pralesní“ estetiku, má zásadní význam pro zachování kontinuity lesního prostředí a především vytváří významný biotop pro řadu druhů, včetně těch nejvzácnějších a nejpřísněji chráněných. Význam mrtvého dřeva pro ekosystémy zvláště chráněných území přibližují návštěvníkům též informační tabule, instalované Krajem Vysočina např. v přírodní rezervaci Mrhatina nebo Velký Pařezitý rybník.
Autor: Jana Nováková, odbor životního prostředí a zemědělství
Publikoval: -kas-