BLUE VOLLEY OSTRAVA - VELMEZ 3:1(20,25,-16,24)

(Šimek, Pavlovský, Pospíšil, Stanislav, Jaša, Huryta, libero Slavík, střídali: Smetana, Benáček)

Páteční duel s Ostravou jsme nezačali dobře. První set do stavu 15:15 vyrovnaný, potom soupeř utekl a bylo vymalováno. Druhý set velký boj, třetí naše exhibice a čtvrtý set podobný druhému. Přesto jsem nespokojen. Nastoupili jsme v jedné z nejsilnějších sestav, jaké jsme schopni postavit. Na smeči Roman Jaša s Martinem Pavlovským, na bloku Matyáš Pospíšil a Jirka Huryta, nahrávač Víťa Šimek, univerzál Ríša Stanislav, libero Mára Slavík. Navíc silná lavička. Zradila nás bojovnost, ta, co vždy VELMEZ zdobila. Naopak soupeř se v nasazení, bojovnosti a povzbuzováním překonával. Bojovali všichni včetně lavičky. My byli v tomto ohledu o „parník“ horší. Emoce rozhodují a v těch nás mladíci z Ostravy (všichni byli narození 2000 a později) totálně přehráli. A samozřejmě, když se potom dostanete do koncovky, potom rozhoduje kromě volejbalového umu, také odhodlání bojovat a riskovat. Příkladem je poslední míč. Soupeř měl mečbol, my míč přehráli bagrem a pochopitelně, že taková příležitost se využívá. Vytlučený blok zápas ukončil.

BUČOVICE - VELMEZ 3:1(-18,27,15,17)

(Barák, Pavlovský, Benáček, Stanislav, Jaša, Huryta, libero Slavík, střídali: Smetana, Pospíšil, Vanini, Jirásek)

Do sobotního zápasu jsme udělali drobné změny v sestavě. Na nahrávku přišel Honza Barák a na blok Adam Benáček. A najednou bylo vše jak vyměněné. Vrhli jsme se na bučovické (opět s novými tvářemi na hostování ze Zlína a Beskyd) a v prvním setu jim nedali šanci. Na co jsme sáhli, to nám vyšlo. Lavička pohodlně překřičela bučovické diváky, kterých ovšem v nezvyklou hodinu zápasu (hrálo se od 13 hodin) nepřišlo moc, ale třicet jich být mohlo. Vše nám pracovalo jak dobře namazaný stroj. Od druhého setu jsme sice v nasazení nepolevili, ale začali jsme bohužel chybovat. Tu zkažený jednoduchý servis, tu smeč do autu a náskok Bučovic byl na světě. V koncovce jsme dotáhli z nepříznivého stavu 20:23, ale nakonec se smáli domácí 29:27.V dalších setech jsme se porazili sami. Bučovice vše zpřesnili a my chybovali. Ovšem nevzdávali jsme se, nasazení bylo na úrovni, chybělo štěstí a trochu toho volejbalového umu. Co dodat? Nasazení a bojovnost se naučit nedá, to musí být. Volejbal se naučit dá. Proto je porážka s Bučovicemi, i když byla jasná, východiskem, co  zlepšovat. To se i dobře koučuje. Porážka s Blue Volley je je jedna z těch, kdy na vás spadne deka a vy selžete ve všem. Naštěstí to byla snad výjimka. Dojem jsme napravili a nyní nás čeká „pohárový čtvrtek“. Od 19:30 přivítáme extraligový tým VOLEJBAL BRNO.