Na silnicích kraje Vysočina, včetně úseku dálnice D1 procházejícího Vysočinou, policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v loňském roce vyšetřovali celkem 4 901 dopravních nehod, což je o tři procenta vyšší počet než v roce 2021. V roce 2021 jsme zadokumentovali 4 760 dopravních nehod. Dalších 2 422 dopravních nehod, které se loni staly na silnicích v našem kraji, si řidiči vyřešili sepsáním euroformuláře.

Při loňských dopravních nehodách bezprostředně (do 24 hodin) po dopravní nehodě zemřelo 30 osob, což je nárůst ve srovnání s rokem 2021 o 25 procent, když při dopravních nehodách v roce 2021 zemřelo celkem 24 osob, tedy o šest osob méně. Při loňských dopravních nehodách se dalších 85 osob těžce zranilo, což je ve srovnání s rokem předešlým nárůst o šest těžce zraněných osob, vyjádřeno procenty se jedná o nárůst o 19,7 procenta.  Dalších 1 204 osob utrpělo při nehodě lehká zranění, což představuje meziročně mírný nárůst o 49 osob, vyjádřeno procenty se jedná o nárůst o 4, 2 procenta. Hmotná škoda způsobená na havarovaných vozidlech a dalším majetku dosáhla částky 371 955 000 korun a byla vyšší o 37 902 000 ve srovnání se škodou způsobenou při nehodách v roce 2021, vyjádřeno procenty jde o nárost o 11,3 procenta.

Vloni policisté při vyšetřování 166 dopravních nehod zjistili, že řidiči před jízdou požili alkoholické nápoje a ve 12 případech byli řidiči pod vlivem omamných a psychotropních látek. Poměrně časté byly případy, že dechové zkoušky u řidičů vykazovaly hodnoty vyšší než dvě promile alkoholu, kdy výjimkou loni nebyly ani hodnoty přesahující tři promile alkoholu a dokonce také téměř čtyři promile alkoholu v dechu. Řízení vozidla nebo jízda na jízdním kole pod vlivem alkoholu jsou velmi nebezpečné. Opilý řidič i opilý cyklista ohrožuje nejen život svůj, ale také život a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Alkohol za volantem je v mnoha případech příčinou dopravních nehod, a to i s velmi vážnými následky na životech a zdraví účastníků nehody.

„Osoba, která řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Podle množství alkoholu se jedná buď o dopravní přestupek, nebo o trestný čin. Obecně lze říci, že pokud policisté naměří u řidiče hodnotu menší než jedno promile alkoholu, tak se řidič dopouští přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu do dvaceti tisíc korun a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. Pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile alkoholu, řidič se dopouští trestného činu, za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky může být řidič potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Pokud způsobí řidič ve stavu vylučujícím způsobilost dopravní nehodu, za spáchaný trestný čin mu hrozí přísnější trest, a to odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti“ upozorňuje plk. Mgr. David Jirák, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Hlavní příčiny dopravních nehod jsou na silnicích našeho kraje dlouhodobě neměnné. Na příčinách dopravních nehod se loni v největší míře podílel nesprávný způsob jízdy (1 861 nehod), nepřiměřená rychlost jízdy (592 nehod), nedání přednosti v jízdě (319 nehod) a v neposlední řadě také nesprávné předjíždění (53 nehod). V průběhu loňského roku se také stalo velké množství dopravních nehod proto, že řidiči zbytečně hazardovali, při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně a nepočínali si opatrně.

Typickým příkladem jsou zbytečné dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Při jízdě v mlze je více než jindy důležité mít zajištěný dobrý výhled z vozidla, a také být dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. To předpokládá mít v naprostém pořádku osvětlení vozidla. Další zbytečné nehody se staly na dálnici D1, kde řidiči havarovali, protože nedokázali adekvátně zareagovat na dopravní situaci před nimi. Typickým příkladem jsou zbytečné nehody, ke kterým dochází na konci pomalu jedoucích nebo stojících kolon, kdy do posledního vozidla narazí v plné rychlosti řidič, který se plně nevěnuje řízení.

„Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista,“ upozorňuje plk. Mgr. David Jirák.

Velice opatrně se musí řidiči chovat při předjíždění a nepředjíždět v případě, kdy nemohu bezpečně dokončit předjíždění. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení. Při jízdě těsně při pravém okraji vozovky ale musí počítat s nebezpečím, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka. Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.