Když mi byla tato informace sdělena pracovnicí tohoto odboru, byl jsem zmaten stejně jako ona. Ani jeden z nás netušil důvod, který radní města nikomu nesdělili. Když jsem se se stejnou neochotou setkal i u pana starosty, upozornil jsem jej, že budu tuto informaci požadovat na jednání zastupitelstva, jako nejvyššího orgánu města a že také požádám zastupitele o pomoc v řešení, pro mě velmi nepříjemné situace.
Trapné výmluvy ukončil až radní Ing. Tomáš Bílek, jehož nezvládnuté ego a možná i zjevná antipatie k mé osobě převládli nad profesionalitou, kterou by jako radní měl mít. Dosud jsem nepochopil, že když radním města tolik vadily státní vlajky tří slovanských států na oknech městského bytu, že neupozornili nájemníka a nepožádali o jejich odstranění. Je snad ukončení nájemní smlouvy reakcí na to, že anonymně poslaná policie ČR nenalezla žádné pochybení z mé strany? Neporušil jsem tím žádný zákon a nejednalo se ani o přestupek a tak byl tento „případ“ policií odložen. Hledal jsem poctivě i na stránkách města a nenalezl jsem ani žádnou městskou vyhlášku, která by mi to zakazovala. Proto se radní tolik obávali zveřejnění pravého důvodu a neustále opakovali, že rozhodli „bez udání důvodu“?
Na slova pana radního Bílka jsem zareagoval tak, jak bych reagoval i na upozornění, které jsem však nedostal. Odstranil jsem přiznaný důvod z oken a na další jeho slova o tom, že snad podporuji válečné štvaní a dokonce vraždění civilistů jsem podal stížnost na policii. Nenechám se veřejně lživě urážet!
Očekávám, že radní pochopí, že jejich jednání nebylo v pořádku a své rozhodnutí přehodnotí. Mrzí mne však neochota napravit tuto nečestnost ze strany zastupitelstva. V době, kdy jsem tuto čestnou funkci pro obyvatele města vykonával já, zachoval bych se jinak… Nicméně, děkuji tímto pánům Komínkovi a Ráčkovi, jejichž dotazy vyprovokovali pana Bílka k jeho afektované reakci a přiznání.
PS: Mají se snad obyvatelé dalších městských bytů obávat, že pokud se znelíbí nějakým způsobem radním města, že i je vyhodí na ulici bez udání důvodu?
Autor: Martin Klement
Publikoval: -kas-