Dne 21. listopadu 1903  byl v Jablonci nad Jizerou v Království českém založen Svaz českých lyžařů. Stal se tak prvním lyžařským svazem na světě a dal impulz řadě evropských států k následování. Předsedou byl zvolen Jan Buchar, v té době předseda ČKSS Jilemnice. Zakládajícími členy byl Český Ski klub Praha, Český Krkonošský spolek Ski Jilemnice a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou. První stanovy byly schváleny až 15. prosince 1906 s novým názvem Svaz lyžařů v království českém.

Jak začínali velkomeziříčští lyžaři v těchto letech.  Vývojem Českého klubu velocipedistů založeného v roce 1889 počali tito zavést  „ski“ jako formu zimního tréninku a to na lyžích zaslaných ze Švédska již v roce 1892. A to k tomu v roce 1906 zavedli odbory kopané, hokeje, lyžování, Lawn-tenisu.

U příležitosti této významné události uspořádal Krajský Svaz lyžařů Kraje Vysočina dne 9. listopadu 2023 setkání členů KSL ve Vysočině aréně v Novém Městě na Moravě. Pozvání přijali - prezident SLČR David Trávníček, zástupci Kraje Vysočina, měst a obcí sdružených v krajské organizaci. Dále významní funkcionáři a sportovci. V delegaci našeho ski klubu byl i zástupce města místostarosta Martin Kaman. Mezi významnými sportovci byla na pozvání i naše nejlepší sjezdařka - mnohonásobná mistryně ČR Veronika Čamková.

U této příležitosti vydal KSL vydal Pamětní list 120. výročí založení nejstaršího lyžařské svazu na světě.

Některé významné osobnosti velkomeziříčského lyžování v minulém století

Prof. Josef Vališ

Narozen v roce 1893 v Jiříkovicích u Nového Města na Moravě - učitel v Hospodinské škole na Hornoměstské ulici ve Velkém Meziříčí.

Patří mezi významné lyžařské instruktory dvacátých a třicátých let minulého století. SK Velké Meziříčí po velké válce obnovuje odbor lyžařský a traduje se začátek lyžařských závodů a organizace výletů do okolí, např. trasa Ke třem křížům přes Rakůvky do Laviček a přes Mostiště zpět domů. Další významná trasa je od reálného gymnásia přes „ Bučí“ kolem Lhotek, zpět přes část Fajtova kopce ke kapličce a konečným sjezdem končí na obecním hřišti za gymnásiem. Prof. Vališ kurzy lyžování pořádal na severních svazích Fajtova kopce pro začátečníky i pokročilé a jak se dozvídáme z dobových zpráv z Krajinského týdeníku Velkomeziříčsko (založeného v roce 1919), že programem pro pokročilé v roce 1929 byl již Telemark, Christianie, Christianie vybržděná, obraty skokem, terénní skok, skok z můstku, jízda přes překážky i krasojízda. Prof. Vališ dále organizuje zájezdy závodníků na řadu sokolských závodů v Novém Městě na Moravě a pravidelné závody na župní - na Čeřínku.

Touto aktivitou se řadí prof. Vališ k jednomu z průkopníků rozvoje lyžování ve Velkém Meziříčí.  

František Zajíček

Narodil se 15.11.1912 v Radňovicích u Nového Města na Moravě, zemřel 19.1.1987.

Na začátku okupace přichází do Velkého Meziříčí na školský odbor Okresního úřadu dezaktivovaný důstojník čs. Armády František Zajíček. Je to již zkušený závodník SK Nového Města na Moravě v běhu i skoku. Jeho příchodem nastává významná byť jen tříletá etapa rozvoje lyžování na Velkomeziříčsku. Společně s lyžařským odborem SK VM organizuje pořádání závodů okolo Velkého Meziříčí a to v letech 1940 až 1942, v běhu i v disciplíně tříčlenných hlídek. Významným přínosem jsou také jeho skokanské zkušenosti. V zámecké rokli za Beckovou továrnou organizuje a sám se také účastní závodů ve skoku prostém a přírodním můstku. V roce 1943 spolu s nadšenci staví skokanský můstek „ u Šidlových“ v Nesměři. Konstrukce je dle skokanského můstku postaveného Cyrilem Musilem na Studnicích. Významná je jeho metodická práce týkající se letní a zimní přípravy lyžaře.  Sám se účastní za SK Nové Město řadu závodů a protektorátních mistrovství včetně závodu sdruženého - ve Zlaté lyži Českomoravské vysočiny. Účastní se i v mužstvu protektorátu Čecha a Morava společně s Jarolímem, Šponarem, Balvínem a dalšími mezinárodních lyžařských závodů v Garmisch-Parkenkirchenu. Mimo to se účastní sportovních her SK VM, zvláště ve skoku vysokém, vrhu koulí a hodu diskem ( 164 cm, 12,42 m, 36,23 ). Reprezentuje také SKVM v závodech župy Švecovi v Třebíči. V roce 1944 hrozí Františkovi zatčen vzhledem k tomu, že se od začátku okupace zapojil do odboje v R - 3 spolupracoval s Cyrilem Musilem, hajným Josef Pavlasem, kpt.gen. štábu Josefem Robotkou a svým dlouholetým sportovním přítelem Karlem Veselým  - Štainerem. Po osvobození pokračuje v kariéře zpravodajského důstojníka v Brně. V roce 1947 vyhrála novoměstská štafeta ve Špindlerově Mlýně. V témže roce v Chamonix - Francie se účastní mezinárodních závodů vojenských hlídek a družstvu, kde ČSR získává třetí místo. Přichází olympijský rok 1948 ZOH v e Svatém Mořici - Švýcarsko. František byl vybrán jako náhradník na ukázkový závod vojenských hlídek. Závod nakonec nejel ale působil jako nejstarší mazač lyží.  Nakonec však se zúčastnil disciplíně narychlo sehnané posádce na čtyřbobu. Československý čtyřbob zajel v tréninku třetí nejlepší čas. V Závodě pak nesehraná posádka obsadila 14. místo. V roce 1949 byl zatčen orgány vojenské kontrarozvědky, odsouzen a uvězněn pro zločin  vyzvědačství a velezradu k doživotnímu vězení. Na amestii byl propuštěn 10. 5.1960. Přátelství z velkomeziříčskými lyžaři přispělo k jeho působení v sedmdesátých letech jako instruktor lyžařských kurzů na gymnáziu ve Velkém Meziříčí.

Velkomeziříčstí pamětníci při vzpomínkách na něj jinak neřeknou než náš Franta.

František Zájíček. Skoky v zámecké rokli.	Skoky v zámecké rokli, rok 1941. František Zajíček č.8.	Skoky v zámecké rokli, rok 1942.
Závod na čtyřbobu ZOH Sv. Mořic rok 1948	Závod třičlenných hlídek, rok 1940.	František Zájíček, skokanský můstek U Šidlů, rok 1943.

Josef Svoboda

Narodil se 4. února 1913 v Blízkově, zemřel 21. prosince 2001 ve věku 89 let.

V letech 1946 - 47 postavila parta blízkovských nadšenců - mezi nimi byl samozřejmě i Josef Svoboda, lyžařský můstek ve svahu kopce „ Na Milhartě“ a tím vlastně začalo putování vesničky na českomoravské vysočině do knihy pana Guinnesse. Certifikát Agentury Dobrý den v Pelhřimově je zaregistrován v roce 1998, kdy se vůbec poprvé v Čechách skákalo na můstku s umělým povrchem dne 22. července 1951, kde první skoky absolvovali Karel Krejzl, Josef Svoboda a Metoděj Jaša. Tehdejší rekord Karla Krejzla byl 23 metrů. Josef Svoboda patřil nejen k průkopníkům těchto skoků (skákalo se i v zimních podmínkách) ale i k průkopníkům dalších sportů. Například jízdy na motocyklu Jawa 250 včetně nočních orientačních závodů Svazarmu, Dukelských a Sokolovských branných závodů, okresních i krajských kde od roku 1955 do roku 1964 převážně vítězil. Zúčastňuje se řady lyžařských závodů v běhu na lyžích.  Dokonce v roce 1964 zvítězil v kategorii starších nad 50 let v 68. ročníku Běchovice. Od sedmdesátých let se účastnil dálkových pochodů - Měřínská padesátka. Jeho dlouhý výčet končí 5 .6. 1993 XXII. roč. Měřínská padesátka - Jiskra Měřín dálkový pochod.

Josef Svoboda patří nejen k průkopníkům ale i k propagátoru těchto sportů, po druhé světové válce.

Jindřich Liška

ročník 1928, zemřel 26.2.1996.

Nestor velkomeziříčského lyžování po druhé světové válce. Lyžoval od mládí. První zmínku o jeho sportovní činnosti máme z roku 1941 ze závodů za gymnasiem, které organizoval SKVM s František Zajíčkem, a kde se umístil na III. místě.  S Jindrou přišla v šedesátých letech nejen lyžařská zkušenost, ale i řemeslná zručnost. Podílel se na výstavbě a provozu prvního lyžařského vleku na Vysočině v roce  1965. Zúčastňoval se lyžařských zájezdů, zvláště do slovenských hor. V roce 1972 se stal zakládajícím členem lyžařského oddílu TJ Spartak Velké Meziříčí. V novodobé historii lyžařského oddílu organizoval v osmdesátých letech oboustranný vodní postřik plastického koberce, který byl v provozu osmnáct let. Měl významný podíl na vývoji a provozu prvního vrtulového děla "Šumava" v 80. letech minulého století. Po celou dobu až do důchodu byl strojníkem a vlekařem, kde se podílel na řadě rekonstrukcí a modernizací původního lyžařského vleku. Byl našim nejstarším členem.