Všechno už odeznělo.
Všechno je zpět na sýpce.
Všechno už spí.
Všechny kulisy, kostýmy, rekvizity.
Už se na ně jen práší, jsou ve tmě, klidu a bezpečí.

Ale je to malá chvíle, kdy všechny ty věci byly v záři reflektorů, sahaly na ně ruce skvělých lidí, sedaly na ně zadky těch, co měli tu odvahu vystoupit ze tmy a vynést je na jeviště. Měli tu odvahu se obléct někdy jak exoti a vystoupit před vás, před diváky, čekající co se tam bude dít a jakou kravinu zas vymyslíme.

Všechno to začalo vlastně nevinně. Malým pošťouchnutím, troufám si říct, mého přítele. Byl to muž divadla, činohry a hlavně muž s velkým srdcem. Tím byl Zdeněk Svoboda. Od té doby je na každém představení s námi. Bohužel už jenom na obraze.

Z malé myšlenky a z malého poštouchnutí vznikla myšlenka velká. Rozjel se vlak a už nešel zastavit. Poprosil jsem Míšu Hornou o úpravu originálního textu, ujala se ho a přivedla do podoby, kterou nebylo už třeba nikterak moc upravovat a za to jí patří obrovskej dík!

Začali jsme se scházet, nejdřív v restauraci u čtených zkoušek, potom v Jupiter clubu, aby si ti odvážní nazkoušeli a poprvé cítili to šimrání u stání na jevišti. Za to patří velký dík a poklona před Milanem Dufkem, Zuzanou Herodesovou, Hankou Svobodovou, Milanem Teplým a Svatoplukem Šturmou, který nás ne jenom držel ve vyhřátém baráku, ale k tomu nám i svítil. - kdy svítil on a kdy já jste určitě mohli poznat. Je holt z povolání.

Nebylo by plakátu, kdyby nebyl připravený skvělý fotograf a člověk mnoha talentů, tím je Honza Miškela a klaním se před jeho rychlostí. Ovšem kdo byl v rychlosti ještě větší frajer a nikdy bych to do něj neřekl? To byl Petros Martakidis! Vážně! Vzpomněl jsem si - tvl! Já zapomněl na programy! Co teď? Co budu dělat? Napsal jsem, zavolal, nebo jinak uhnal právě jeho, on sednul za svůj soustruh a zázrak byl na světě! Takže za veškerý vizuál vděčíme jemu! Pak tady byli manželé Janouškovi a firma Xart, kteří nemožné vyjeli na papír. Tak rychle, že jsem nestíhal žasnout. Tohle byla úžasná jízda! A za tu se vám všem klaním.

Kdo se postaral o prodej lupení? Z části robot a obchodačky na gooutu, ale hlavně Zuzana Herodesová s Hanou Svobodovou a skvělý holky, úžasné ženy a andělé za pultem v Krámku u Marušky - Marie Marková, Tereza Němcová a Kateřina Marková.

Kdo nebyl vidět? Kdo nebyl slyšet? Kdo byl tam někde vzadu, nebo někde nahoře, ale bez něj by byla jen tma a ticho? Bylo to ÓRO, byl to Tomáš Rozmarýn, byl to Svatopluk Šturma, byl to Zdeněk Chlouba, Klára Šturmová a hlavně skvělej Vladimír Mikysek. Klobouk dolů, před vaším umem, představivostí a pružností ve chvílích, kdy to není jednoduchý.

Pak tady byli kulisáci a parta, která se vždycky postarala o fungování všeho a všech. To byli Tomáš Horký, Jan Procházka, Milan Salaš, Josef Matějíček a Lukáš Chalupa. Byla s nimi mimořádná spolupráce. Díky chlapi, byli jste boží!

Ti co se převlékli, vžili se do rolí a někdy ty role i žili. Ti co se nebáli a dali kus svýho života, umění, času a srdce do rolí stvořených géniem. Kateřina Marková jako nespoutaná a nezkrotná Kateřina, Karel Smejkal jako divoký, smělý a plný emocí Petruccio, Bára Sekničková jako koketka, milá a hodná Bianca, Dušan Čermák jako klidný, trochu vypočítavý a mírný Baptista, Jakub Sedlák jako snílek plný lásky Lucentio, Pavel Pařízek jako věrný a vychytralý Tranio, Lukáš Pařízek jako dobrohloupý a oddaný Grumio, Tomáš Kotačka jako vypočítavý, přímý a dobrý Gremio, Štěpán Musil jako oddaný, bez emocí a věrný Biondelo, Jiří Kratochvíl jako vášnivý, drzý a toužící po lásce Hortenzio, Jiří Vávra jako drsný a trochu namyšlený Vincentio, Lucie Kučerová jako upřímná, tvrdohlavá a trochu zlá Vdova a nakonec právě Lucce a Martině Salašové díky za záchranu představení v Moravských Budějovicích. VŠICHNI jste byli po celou dobu tým snů! Vážím si vás a skláním se před vaším umem. Ta která na konci našeho Karla pucuje jak školáčka si zaslouží speciální díky a poklonu až k zemi je Sandra Ficová.

Nakonec chci moc poděkovat těm co byli vždy ve vyprodaném hledišti, vám divákům. Protože ti všichni co jsou tady zmínění a ještě mnoho dalších, kteří se na tomto podíleli to dělali pro vás! A věřím, že právě pro to, to bylo skvělý!

Díky je slabé slovo. Neexistuje výraz pro můj údiv, a pro můj vděk. Vážím si vás! Už teď se těším na další činohru! Tentokrát krásnou pohádku. ❤️