• Těžba paliva a odpad jaderných elektráren:

Do Dukovan a Temelína bylo dováženo tzv. finální palivo, tj. přepracovaný a obohacený uran, z Jáchymova, Dolní Rožínky a Příbrami. Odpadním produktem z výroby jaderné energie jsou vyhořelé palivové články, které prozatím ukládáme v přilehlých nadzemních meziskladech v prostorách elektráren. Přesto, že se hovoří o odpadu, je to velice cenná komodita, kterou můžeme v budoucnu velice dobře využít. Nadzemní úložiště má být nahrazeno hlubinným úložištěm sloužícím k trvalému ukládání radioaktivního odpadu, a to nejméně v hloubce 300 m pod zemským povrchem tak, aby jeho umístění vyhovovalo podmínkám jaderné bezpečnosti. Výběr lokalit zajišťuje státní Správa úložišť radioaktivních odpadů.

• Vyhořelé palivo je cenný materiál a čeká na novější technologie k využití:

V současné době neumíme radioaktivní odpad efektivně využívat. Vyvíjeny jsou proto nové technologie, a tak uložené palivo teprve čeká na znovuvyužití, abychom jeho potenciál mohli dále rozvíjet. Do té doby, bude cenný odpad trvale uložen v hlubinných úložištích. V Kraji Vysočina se jedná o vybudování hlubinného úložiště v lokalitě Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

• Co na to starostové a dotčené obce:

Senát „zákonem o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ prosazuje, aby bylo s dotčenými obcemi dostatečně diskutováno a o konečném verdiktu, kde bude hlubinné úložiště umístěno rozhodovala nejen vláda, ale také obě komory Parlamentu ČR, Poslanecká sněmovna a Senát. Takto Senát upravil v pozměňovacích návrzích původní znění z poslanecké sněmovny, kam tyto úpravy znovu míří ke schválení. Tento zákon upravuje některé zvláštní postupy při přípravě, výstavbě a provozování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a způsob, jakým je v nich zajišťováno respektování zájmů obcí, kterým také náleží příspěvek z jaderného účtu.