Revize je zaměřena na umístění větrných elektráren, ale i obdobně dominantních staveb, které se v prostoru mohou vyskytovat, resp. na vyjasnění jevů, které jsou s nimi kolizní. Jsou to zejména krajinné předěly a kulturněhistorické a přírodní dominanty. Revize důsledně prověřila a zásadně doplnila tyto jevy a hierarchizovala je, dala jim určitou kategorii důležitosti. K bodovým jevům stanovila ochranné zóny a tyto zóny proložila skutečnou viditelností těchto dominant. Stále se jedná jen o vodítko, protože lokalizace větrné elektrárny není předem známa. Nyní je však zřejmé, které dominanty je nutné chránit a z jakých vzdáleností a směrů je můžeme vidět,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek.

SOKR ani jeho aktualizace nestanovuje přímo, kde je/není možné větrné elektrárny umístit. Jedná se o podklad pro rozhodování správních úřadů, o vodítko pro projektanty a investory a může sloužit jako zdroj informací  pro obce i veřejnost.  Aktualizaci SOKR lze použít též jako jeden ze zdrojů pro Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina a pokud to bude legislativou vyžadováno i jako jeden z podkladů pro vymezování tzv. akceleračních zón, tj. území, v nichž by se stavba větrné elektrárny měla povolovat zkráceným a zjednodušeným postupem.

Větrné elektrárny vizuálně působí na velké vzdálenosti. Jejich zřetelná viditelnost se pohybuje  mezi cca 10 - 12 km, proto nelze krajinu chránit celoplošně a bezvýhradně. Aktualizace SOKR se tak soustředila na identifikaci a zhodnocení krajinných a kulturněhistorických dominant a výrazných vyvýšených táhlých geomorfologických tvarů (tzv. krajinných předělů) oddělujících od sebe jednotlivé oblasti krajinného rázu. Aktualizace má stručnou textovou část, interaktivní mapu a tabulku s výčtem uvedených celkem 556 bodových dominant různého významu, 53 krajinných předělů a 41 charakteristických siluet sídel. „Mezi významné krajinné dominanty změněné v aktualizaci Strategie patří například masiv Javořice, Čeřínku nebo Melechova, z dlouhé řady kulturněhistorických dominant můžeme jmenovat hrad a město Lipnici nad Sázavou, zámek v Náměšti nad Oslavou nebo kostel sv. Víta v Havlíčkově Borové,“ pokračuje Pavel Hájek. Dále bylo identifikováno celkem 350 maloplošných území zachovalého krajinného rázu a historického členění krajiny. Ty jsou podle informací Pavla Hájka charakteristické zachovalou strukturou polních cest včetně alejí, mezí, údolím řek a potoků, parky nebo historickými sídly nebo usedlostmi.

U bodových dominant byla stanovena skutečná viditelnost ve vzdálenosti 5 nebo 10 km, u liniových předělů je pak stanoveno pro stejné vzdálenosti  jejich orientační ochranné pásmo,  které ale vždy musí být posouzeno dle konkrétních záměrů, území historického členění krajiny ochranné pásmo nemají.

Historicky byla Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR) Kraje Vysočina zpracována externím subjektem (STUDIO B&M) v l. 2008 - 2011. SOKR unikátním způsobem v celkem 22 dílčích geografických oblastech popisuje krajinné hodnoty Kraje Vysočina a navrhuje jejich ochranu. S ohledem na vyhodnocování specifických staveb obnovitelných zdrojů energie bylo v r. 2022 v orgánech kraje rozhodnuto o aktualizaci SOKR se zaměřením právě na vysoké větrné elektrárny (VTE)  a fotovoltaické elektrárny (FVE). Aktualizace SOKR provedl Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina v l. 2022 - 2024. Aktualizace SOKR se soustřeďuje především na možnou kolizi VTE s krajinnými hodnotami, k umisťování FVE byla vytvořena jen stručná metodická pomůcka pro rozhodující správní orgány.

Revizi Strategie ochrany krajinného rázu už v předchozích týdnech projednaly poradní orgány rady i zastupitelstva kraje. Její platnost se odvíjí od výsledku jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které je svoláno na 26. března 2024.