Právě zde byl v roce 2016 uveden do provozu zatím poslední úsek vysokorychlostní tratě LGV Est-Européenne v délce 106 kilometrů a trať podobných technických parametrů by měla vést i přes území Kraje Vysočina. Celá trať z Paříže do Štrasburku měří 406 kilometrů a cesta vlakem TGV nyní zabere 1 hodinu a 50 minut oproti původnímu dojezdovému času 4 hodiny a 30 minut.

Skupinu starostek a starostů z přibližně dvacítky dotčených obcí z regionu doplnil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Miroslav Houška, zástupci Správy železnic i projektanti společnosti Afry, kteří na přípravě vysokorychlostní trati přes Vysočinu pracují. „Cílem pracovní cesty bylo umožnit kolegům z obcí a měst seznámit se v reálu s provozem vysokorychlostních tratí, prohlédnout si železniční terminály a zároveň si vyzkoušet jízdu rychlovlakem. Díky diskuzi s tamními provozovateli tratí LGV a vlaků TGV společností SNCF Réseau i se zástupci obcí, kudy vysokorychlostní trať vede, se dozvěděli důležité informace nejen o průběhu samotné výstavby, ale mohli zhodnotit i benefity a případná negativa spojená s provozem rychlovlaků,“ popsal hlavní účel pracovní cesty náměstek Miroslav Houška.

V průběhu dvou dnů navštívili účastníci obec Saint-Jean-Saverne, v jejíž blízkosti byl vybudován tunel a také smíšený ekodukt, který slouží pro průjezd zemědělské techniky i průchod zvěře. Další zastávkou byl viadukt umístěný ve volné krajině nedaleko obce Wilwisheim. Součástí programu byla také jízda vlakem TGV ze Štrasburku do Remeše, prohlídka terminálu a přilehlé infrastruktury a následně přesun do centra města po konvenční trati. Důležitým bodem návštěvy byla prohlídka nových čtvrtí v Remeši, jejichž rozvoj je přímým důsledkem zprovoznění vysokorychlostní tratě LGV Est-Européenne a zásadního zkrácení dojezdových časů do Paříže.

Starostky a starostové se aktivně zajímali o výkupy a směnu pozemků a s tím spojené finanční náhrady nebo o konkrétní opatření na zmírnění dopadů na životní prostředí, například úpravy vodních toků nebo obnovu lesních porostů. Široce diskutovaným tématem byla realizovaná protihluková opatření, vzdálenost mezi přejezdy a přechody pro zvěř nad vysokorychlostní tratí nebo technické řešení viaduktů.

Pracovní cesta starostek a starostů z Kraje Vysočina navázala na obdobné cesty volených zástupců z Moravskoslezského kraje z listopadu loňského roku a z Olomouckého kraje z letošního června.

Výstavba vysokorychlostních tratí v České republice je rozdělena do několika etap. Kraje Vysočina se dotýkají části VRT Vysočina I (Velká Bíteš - Brno) a VRT Střední Čechy (Poříčany - Světlá nad Sázavou), a dále celá VRT Vysočina II (Světlá nad Sázavou - Velká Bíteš). Všechny tři úseky se stanou součástí budoucí VRT Praha - Brno - Ostrava/Břeclav. Trať je projektována na maximální rychlost 320 km/h a cestujícím nabídne nejen přímé vlakové spojení z Prahy do Brna s napojením na další evropské metropole, ale také řadu spojů, které budou zastavovat přímo na vysokorychlostní trati v nově vybudovaném terminálu v lokalitě Jihlava-Pávov.

Veškeré informace k vysokorychlostním tratím v Česku jsou dostupné na webu vrtky.cz. Na stránkách je také možné prostřednictvím mapového portálu vkládat své dotazy, podněty a připomínky k připravované stavbě.