V pátek 4. října se konal výjimečný dvojkoncert. Recitál Lucie Bílé za doprovodu talentovaného klavíristy Petra Maláska. Tento jedinečný hudební večer se uskutečnil v  prostředí velkomeziřčského Jupiter clubu. Lucie Bílá, česká diva, která si již léta získává srdce svých fanoušků, opět dokázala, proč patří mezi nejlepší interprety na domácí scéně. Její silný hlas a charisma naplnily jeviště, zatímco prováděla publikum emocionálními skladbami, které prozrazovaly její osobní příběhy a prožitky. Její výběr písní zahrnoval jak klasické hity, tak novější kompozice. Petr Malásek, renomovaný klavírista a skladatel, dodal recitálu na intenzitě a hloubce. Jeho virtuózní hra na klavír skvěle doplňovala Lucčin zpěv a vytvořila tak dokonalou harmonii. Maláskovy aranžmá, která zahrnovala nejen klavírní sóla, ale také intimní duety, dala vzniknout nezapomenutelným hudebním momentům, které zanechaly v publiku silný dojem.

Během večera se Lucie podělila o osobní příběhy a vzpomínky, jednu z písní věnovala svému synovi Filipovi. Její otevřenost a upřímnost oslovily všechny přítomné, kteří ji nejen slyšeli, ale také cítili každou notu a každé slovo. Při skladbě Most přes minulost z muzikálu Jahanka z Arku vyzvala publikum, aby zpívalo s ní.

Aby vyvážila melancholické ladění koncertu a diváci neodcházeli smutní, snažila se posluchače pobavit a rozesmát. Předposlední písní Lucie Bílá pozvala všechny pířtomné do svého divadla v Praze na představení Srdeční záležitost. Závěrečné ovace Publikum odměnilo Lucii a Petra bouřlivým potleskem a přídavkem Jsi můj pán z muzikálu Drákula, který zakončil večer ve velkém stylu. Tento recitál ukázal, jak moc je hudba schopná spojovat lidi, vytvářet nezapomenutelné zážitky a také pomáhat potřebným. Ve volných chvílích se totiž zpěvačka baví navlékáním korálků. Jak se svěřila za jejich prodej pořizuje invalidní vozíky.

Celkově byl koncert Lucie Bílé s Petrem Maláskem nejen hudebním zážitkem, ale i oslavou talentu, vášně a emocionálního vyjadřování. Ti, kteří měli tu čest se koncertu zúčastnit, si odnesli domů nejen vzpomínky, ale i pocit, že byli součástí něčeho výjimečného.