Příchozí občané si mohli zakoupit občerstvení a horké nápoje a přispět tak na dobrou věc. Výtěžek z prodeje věnujeme Domovu pro seniory ve Velkém Meziříčí. Přesně v 16:30 zahájil slavností akci starosta obce Michal Drápela, který promluvil o době adventní, jako o čase zklidnění a radostného očekávání příchodu Spasitele, době rozjímání a také dobročinnosti. Dnešní doba před vánocemi je, bohužel, obvykle dobou shonu, který často máme při různých přípravách, úklidu, pečení a dalších nutných činnostech. Tento shon si ale děláme jen my sami. Zbytečně se snažíme, abychom všeho měli co nejvíc a vše bylo perfektní. V minulosti jsem třeba dostal dotaz, proč je ta jedle, kterou v Martinicích rozsvěcujeme, tak malá. A na tomto příkladu je to krásně vidět. Obvykle chceme, aby strom byl co největší, ozdoby na něm, aby se co nejvíce blýskaly, Ježíšek, aby přinesl co nevíce dárků, aby dárky byly co nejhodnotnější. Chceme co nejvybranější jídla, nejexotičtější pití a spoustu dalších věcí. Dá se říct, že někteří už v podstatě nevědí, co by vlastně ještě chtěli. Ale, jsou tohle opravdu vánoce? Není problém, abychom každý rok dopravili před kulturní dům obrovský strom, který sem usadí jeřáb. Není problém, abychom nakoupili všemožnou vánoční výzdobu a tu rozmístili po celé obci. Ale to jsou vánoce? Není to jen pozlátko a jakési předvádění, že na to máme? Nemají být vánoce spíš o tom, že se rodiny sejdou, potkají se, vzpomenou na ty, kteří už mezi námi nejsou a prožijí společné chvíle u vánočního stromu a uvědomí si, že jsou důležitější věci, než hory dárků a nejdražší víno na stole a pokrmy z druhého konce světa? Možná je to dnes hodně otázek, ale odpovědi jsou poměrně jednoduché, ale musí si je dát každý sám.

Asi nikdo z nás není tak starý, aby se mu před vánocemi nevrátil aspoň kousek dětství. Během dnů a pak i hodin před Štědrým dnem, narůstá napětí, čím nás Ježíšek letos obdaruje, jakou radost budou mít hlavně děti kolem nás. Ale neměli bychom čekat velké dary, měli bychom se umět radovat i z maličkostí a z toho co má skutečnou hodnotu.

Po úvodních slovech začalo vystoupení dětí z mateřské školy v Mostištích a dětí ze základní školy v Mostištích. Vystoupení se dětem velmi podařilo a navodilo tu správnou atmosféru. Rodiče jen nevěřícně koukali, jak mají šikovné děti a co je paní učitelky dokážou všechno naučit. Babičky a dědečkové, sledovali s dojetím svoje vnoučata, která se předvedla jako profesionální zpěváci a zpěvačky. Všichni vystupující byli odměněni dlouhým, ale zaslouženým potleskem a mohlo začít odpočítávání k rozsvícení vánočního stromu. Také toto klaplo na jedničku a následovalo překvapení v podobě tichého ohňostroje, který nádherně rozzářil čerstvě setmělou oblohu.

Po krátké pauze na občerstvení se zájemci o besedu s panem hrabětem Janem Podstatzky-Lichtensteinem přesunuli do kulturního domu. Pan hrabě poutavě hovořil o tom, jak prožíval vánoce na zámku ve Velkém Meziříčí, ale také o vynuceném útěku celé rodiny do Itálie, dobrodružné plavbě do Chile a prožívání vánoc v dalekých zemích. Povídání bylo velice zajímavé a posluchači hltali každé slovo. Moudré povídání je totiž dnes poměrně vzácné a životní zkušenost skutečného šlechtice je neocenitelná.

Po skončení oficiální části besedy bylo pro všechny připraveno vynikající občerstvení, které připravily místní ženy. Napekly vánoční cukroví, ale i dobroty slané. Povídání tedy pokračovalo v příjemné atmosféře právě začínajícího adventu. Předvánoční čas jsme zahájili a nyní se můžeme těšit na příchod Ježíška a vše krásné, co je s těmito svátky spojeno.

Děkuji všem, kdo se podíleli na přípravě rozsvícení, děkuji paním učitelkám, vystupujícím dětem, ženám, které napekly cukroví a jiné dobroty, děkuji panu hraběti za poutavé vyprávění a moudrá slova. Děkuji také všem, kteří přispěli na finanční dar pro Domov pro seniory ve Velkém Meziříčí. Výtěžek činil 10 260,-Kč.