Mezi ty druhé patřilo zejména ošklivě "krabicoidní" Aero MB-200. Šlo vlastně o původně francouzský typ Marcel Bloch MB-200, avšak licenčně vyráběný v pražských podnicích. Licence na něj byla vyřízena asi někdy v polovině třicátých let - avšak je třeba přiznat, že už tehdy byla koncepce tohoto bombardovacího letadla beznadějně zastaralá. Aero MB-200 totiž létalo pomalu; bylo jaksi neohrabané a zranitelné. Při střetu s nepřátelskými stíhači - no a zejména s těmi německými - by nemělo prakticky vůbec žádnou šanci. Takováto holá skutečnost se prostě musí uznat a nedá se nijak oddiskutovat. Proto se s MB-200 počítalo vlastně pouze pro eventuální noční bombardování, a nikoliv pro denní akce. I tak ale byly posádky oněch Aer připraveny přispět k obraně našeho vážně ohroženého státu ve známém krizovém roce 1938.
Velkostroje, o nichž tu píšeme, byly zařazeny do čsl.vojenského letectva, aby zde plnily některé speciální úkoly. Jejich mateřskými přístavy se staly areály letišť v Brně (2 letecké jednotky), Německém Brodu (pozdější Havlíčkův Brod, 2 útvary) a v Křižanově u Velkého Meziříčí (zde rovněž dvě jednotky). Vše bylo koncipováno tak, aby se nacházely zhruba ve střední části území republiky, tj.mimo bezprostřední dosah hitlerovské Říše. Určitě by nebylo rozumné umisťovat je např.někde v pohraničí, kde by je eventuálně útočící německé letouny ihned zničily.
Osudy Aera / Marcela Blocha MB-200 předznamenala již počátkem onoho kritického osmatřicátého roku tragická nehoda právě tohoto typu, ke které došlo 24.ledna u Havlíčkovy Borové (okres HB). Zmíněná mašina ovšem nestartovala z tehdejšího Německého Brodu, jak by se podle lokality mohlo zdát či předpokládat, nýbrž po menší úpravě v pražských dílnách přelétala z Prahy do Brna. Nad Českomoravskou vysočinou se Aero dostalo do husté mlhy a nízké oblačnosti. Existuje domněnka, že pilot a celá posádka se pravděpodobně rozhodli nízké mraky podletět, což se ukázalo jako velká chyba. Při členitém reliéfu Vysočiny to nemohlo dopadnout dobře - no a uvedený riskantní krok skutečně nevyšel. Letoun narazil do země; byl zcela zničen a všichni, kdož byli tou dobou přítomni na jeho palubě, na místě zahynuli. Podle pozdějšího vyšetřovacího spisu nešlo o nějakou technickou závadu na letadle, nýbrž o nezvládnutou pilotáž. Ta byla stanovena jako skutečná příčina osudové havárie. Závěr a výsledek: osádka mrtvá, stroj zrušen.
Další nešťastná událost týkající se právě tohoto typu letounu se přihodila poblíž Kadolce 27.září, a sice v tomtéž roce 1938. Při nácviku nočního létání, těsně poté, co se odlepil z mateřské startovací plochy křižanovského letiště, dostal se bombardér Aero MB-200 pod vedením rtm.Josefa Pimmera do závětří nám tak známého kopce Svatá hora. Po předchozích náporech větru, které museli Pimmer a tři další jeho kolegové při vzletu překonávat, došlo v úseku za Kadoleckým rybníkem k náhlému tzv."odbrždění" stroje, následně pak k jeho propadu a k nekontrolovatelnému zřícení se do blízkého lesa. Letadlo prostě náhle ztratilo vztlak na křídlech. Vzápětí se celé létající monstrum vzňalo a částečně shořelo. Ze čtyřčlenné posádky dva zemřeli v nemocnici: konkrétně poručík letectva Durdík na popáleniny a četař Heřman na komplikované fraktury nohou a lebeční kosti. Rotmistr Pimmer a s ním i četař Řeha katastrofu se zraněními a se štěstím přežili. Pimmer prý později tvrdil, že jeho letadlu začal ihned po startu hořet motor. Této výpovědi ale, jak se zdá, potom nikdo nevěnoval pozornost.
O havárii se dochoval písemný protokol ve VUA Praha. Ze záznamů vyplývá, že vyšetřování proběhlo neobvykle, ba přímo impozantně rychle - vždyť konečné závěry vyvodila odborná komise již 29.září, tedy pouhopouhé dva dny po incidentu! Něco takového je dnes nemyslitelné, nemožné, ba dokonce až téměř nepředstavitelné...
Odborný komitét uzavřel případ této nehody s tím, že nikdo nenese vinu. Pilot se prý prostě v noci dostal do závětrného pytle způsobeného Svatou horou, no a z Aera MB-200 je prý navíc velmi mizerný výhled...
Dnes by ovšem vyšetřovatelé určitě postupovali jinak. A rozhodně by až tolik shovívaví a blahosklonní nebyli.
Pravděpodobně by pilotovi přisoudili nesprávné vyhodnocení okamžité povětrnostní situace, malou pozornost, malou pohotovost či obezřetnost, no a nakonec s tím vším by mu dozajista přiklepli i hlavní vinu.
Poznámka:
Bloch bylo původním, rodným příjmením francouzského průmyslníka a leteckého konstruktéra Marcela Dassaulta. Firma Dassault stále existuje. Její kompletní název je Dassault Aviation SA - no a letadla vyrábí dodnes. Ovšem samozřejmě že už ne takováto.
Autor: Vladimír Pařil
Publikoval: -kas-
Fotogalerie
