Právě u Kadolce se ale přihodila ještě jedna mimořádná událost - no a téhož dne bohužel i u Lhotek, ve směru na Sviny. V obou případech šlo o zřícení vrtulové vojenské stíhačky Avia S-199 vinou mlhy a špatné viditelnosti. Svoji roli zde však sehrál i faktor lidské chyby.
K oběma těmto nešťastným tragédiím došlo 11.listopadu padesátého roku. Avie S-199 byly mezi armádními letci velmi neoblíbené, neboť při jejich pilotování často docházelo ke komplikacím a nepředvídatelným situacím. Řídily se jim prý velmi špatně a někdy se ve vzduchu chovaly dosti divně. Byly sice vyráběny v ČSR, avšak šlo vlastně o předělané německé letouny Messerschmitt Me-109 Bf, typy G a K. Z draku tohoto "mesounu" totiž byly vytvářeny právě tehdy nové konstrukce oněch S-jedno sto devětadevadesátek. Nepoužily se však běžné motory Daimler-Benz DB 605 a originální původní vrtule, nýbrž je naši osadili jinými německými motory - a sice Junkersovými pohonnými jednotkami Jumo M-211 F, jež byly kdysi určeny pro bombardéry, avšak nikoli pro jednomístnou stíhačku. Nová třílistá vrtule VS 11 byla navíc sice zmenšená, ale příliš těžká. Nevhodný motor a nepatřičná vrtule vedly ke ztrátám výkonu, na což si ostatně piloti opakovaně stěžovali. Protože šlo de facto jakoby o překabátěný messerschmitt, ale nespolehlivý a jakoby svéhlavý, vymysleli pro něj přezdívku "Mezek". Úplně stejný typ letounu ovšem tehdejší Československo poskytovalo nově se zrodivšímu židovskému státu. Izrael vznikl v roce 1948 a dodávky českých zbraní, hlavně letadel, zachránily právě tento nový izraelský stát v prvních letech jeho existence, kdy se musel bránit útokům arabských sousedů a navíc i překonávat zbrojní embargo uvalené na něj Organizací spojených národů. Československo je Izraelcům dodávalo tajně a oni "Mezkovi" říkali v hebrejštině Sakin, anebo v jazyce jidiš také Meser ("Nůž") - anebo prostě přímo Messerschmitt. Dodneška tam prý na naše Mezky vzpomínají jako na své dobové zachránce.
Technicko-taktická data Avie S-199:
* osádka = 1 osoba;
* délka = 9,10 m;
* rozpětí = 9,92 m;
* výška = 2,59 m;
* rychlost = až 400 - 590 (max.) km/h;
* výzbroj = 2×letecký kanón MG 151 a dva synchronizované kulomety.
Vraťme se ale zpátky k osudnému datu 11.11.1950. Tehdy dvě tato letadla s nevalnou pověstí přelétávali rotný Tomiška a rt.Krejcar z Prešova přes Zvolen a Brno do Plzně, totiž ke svému domovskému útvaru. V Brně přistáli 11.listopadu ve čtvrt na jedenáct dopoledního času. Počasí na úseku Brno-Plzeň bylo velmi nevyhovující, a to hlavně na Vysočině, kde se zrovna vyskytovala velká oblačnost, a dokonce už v padesáti metrech výšky! Kvůli nízkému základu celé oblačnosti letová kontrola z Plzně další let zakázala. Oba piloti si však vysílačkami i přesto na důstojníkovi oné letové kontroly nakonec pokračování v přeletu vymohli, což je téměř neuvěřitelné! Krátce po startu z Brna, pravděpodobně z Tuřan, se v blízkosti Křižanova dostali do oné již avizované nízké oblačnosti. V oblasti se navíc kvůli další přidružené mlze snížila dohlednost jen na pouhých 50 metrů. Dvoučlenná skupinka se ve zmatku a ve stresu rozpadla a oba letci se snažili prorazit vpřed už jen na svou vlastní pěst. Zkrátka zachraň se, kdo můžeš! Pak ale asi zjistili, že na západ k Plzni to rozhodně nepůjde, a snažili se o návrat do Brna. Jenomže ještě před startem z letiště udělali udivujícně fatální chybu: a sice tu, že ani jeden z nich si na přístroji v kokpitu nezapnul tzv.umělý horizont! Bez pomoci tohoto zařízení nemohli v mracích vystoupat nad kašovitou oblačnost a nezbylo jim než snažit se pokračovat velice nízkým, de facto přízemním letem.
První narazil do země rt.Krejcar, což se přihodilo u Kadolce cca v 11:41. Jeho kolega rt.Tomiška se kroužením kol dokola snažil dostat se ze zakletého prostoru ještě dalších pět minut, avšak pak se mu stal osudným nevelký a nenápadný kopec u vesnice Lhotky, vlastně jen pár kilometrů od místa havárie rt.Krejcara. Oba letouny byly nárazem do areálu lesa totálně zničeny.
Zatímco pilot Krejcar zahynul ve vraku svého letadla ihned, tak stíhač Tomiška až během převozu do nemocnice. Čest památce těchto statečných strážců nebe!
Autor: Vladimír Pařil
Publikoval: -kas-
Fotogalerie






































