Leč už rok předtím se podobné neštěstí událo rovněž u Radostína nad Oslavou. A také zde šlo o onu "mezkovitou" Avii; ovšem od tamtěch dvou přece jen poněkud odlišnou. Typ Avia S-99 C-10 byl sice také vystavěn na shodné bázi německého Messerschmittu Me-109 Bf, ovšem stroj to byl dvoumístný; navíc nikoli s druhotným motorem Jumo od firmy Junkers, nýbrž s původní pohonnou jednotkou Daimler-Benz DB 605.

Avia S-99 C-10 bývá v pramenech někdy uváděna i jako typ CS-99 / C-110. Ta, která spadla u někdejšího Šupkova rybníka při Radostíně n.Osl., měla výrobní číslo 524 a nesla kódové označení "JP-14". Pilotoval ji poručík Miloš Hrbek z Třebíče, tehdy sloužící u voj.útvaru v Brně; posádku na dvojčlennou pak doplňoval rotný Leopold Kozák. 2.prosince roku 1949 dostali od velitelství 7.leteckého pluku rozkaz odstartovat z brněnského vojenského letiště směrem ku Praze. Od rozjezdové dráhy se odlepili v 11:55 a čekal je plánovaný přelet ve výšce 1000 metrů. Po osmadvaceti minutách však skončili v poli u Radostína; dle oficiálního hlášení stanice SNB ve Velkém Meziříčí se tak stalo v čase 12:23.

A stejně jako letci z avií zřítivších se o rok později u Kadolce a u Lhotek měli i Hrbek s Kozákem obrovskou smůlu na náhle se zhoršující počasí. Prakticky stejně obtížné podmínky! Kvůli vizuálnímu kontaktu se zemí byli také oni tou nežádoucí nízkou oblačností donuceni klesat až velmi nízko nad krajinu. Na Vysočině, a to právě v prostoru Velkého Meziříčí, už byla tato mlžnatá oblačnost natolik hustá a až tak moc dole, že museli svým letadlem volky nevolky kopírovat onen beztak již dosti členitý krajinný reliéf ve výšce pouhých pár desítek metrů. Kdoví, jak se tehdy u dotyčných letadel pracovalo s výškoměrem a se zapnutím tzv.umělého horizontu, no ale nad střídajícími se vysočinskými kopečky a údolími by i při využití těchto technických prvků, pravda, mohl v mlze a při nízkém letu přesto nastat problém.

Stroj pohybující se v malé výšce a v kašovité, neprůhledné oblačnosti nakonec zachytil při rychlosti asi 350 km/hod. o svažující se terén právě v katastru obce Radostín nad Oslavou - no a roztříštil se... Jeho trosky a úlomky se potom našly rozmetány ve směru letu až do vzdálenosti několika set metrů! Oba letci při nehodě pochopitelně zahynuli.

Místem dopadu se stal okraj pole u někdejšího Šupkova rybníka (ten se dnes snad jmenuje Dvořákův?). Takové jméno vodní plochy jako "Šupkův rybník" jsem na mapě ani na internetu nenašel - zato ale hned dva sobě navzájem velice blízké rybníky Dvořákovy; no a podoba krajiny na fotce a na mapách ukazuje při vizuálním porovnávání právě na jeden z nich.

Uváděnou mašinu vyrobili pracovníci podniku Avia Praha-Letňany a zatím měla celkově nalétáno pouze 42 hodin. Její motor DB 605 (respektive M-605-D) odpracoval včetně kontrolních zkoušek dohromady 46 hodin.

Poručík Miloš Hrbek zemřel ve svých čtyřiadvaceti letech. Pohřeb se konal v jeho domovské Třebíči, kde je i pochován.

Písemné hlášení o nehodě, vyhotovené na velitelství LP 7 (7.letecký pluk - neboli "Invazní" -, byl součástí brněnské letecké divize), tož to hlášení vypovídalo opravdu stroze... "Úkol: nesplněn!" Řízné vojenské vyjadřování totiž, jak známo, nějakou rodinnou bolest vůbec nezohledňuje. Je však pravda, že jiný armádní dokument uvádí, že Miloš Hrbek nenesl na havárii žádnou vinu. Hlavní - a vlastně jedinou - příčinou tragédie byly prudce se zhoršující povětrnostní podmínky, které s sebou přinesly velmi špatnou viditelnost. Osud si prostě také s posádkou naší Avie S-99 C-10 č.524 / "JP-14" tuze moc nepěkně zahrál.