Dnes ale zavítáme celkově již podruhé do Křižanova.

V sobotu 19.února roku 1944 v důsledku pilotní chyby zahynuli při havárii v areálu místního letiště dva žáci výcvikové letecké školy FFS B 32. Byli to Eberhard Fischer a Christian Hantzsche. Křižanovský aerodrom byl totiž v oněch časech pracovní plochou brněnské pobočky oné německé školy s označením FFS B 32. Oba nešťastníci seděli ve velmi nevzhledném letounu Focke-Wulf Fw 58 C-2 "Weihe" (což v překladu znamená "Luňák"). O jeden den dříve, tj.v pátek 18. února 1944, spadlo Němcům letadlo také v relativně nedalekém Brzkově (okr. Jihlava), přičemž rovněž zahynuli dva letci - a proto se obě havárie někdy jaksi pletou. V Brzkově ovšem spadl na hospodářskou budovu tamějšího rolníka Jana Musila docela velký stroj Junkers Ju-88 A-4 od oddílu III./KG 76.

Určitou pikantností je, že o křižanovské události nebylo vyhotoveno ono jindy vcelku obvyklé hlášení nejbližší četnické stanice - a to zejména proto, poněvadž nehoda se stala buď přímo v prostoru letiště, anebo v jeho bezprostřední blízkosti - což ovšem byla oblast, kam tehdy neměli přístup ani čeští četníci. Proto se o případu málo ví a upřesnění jeho příčin a okolností je velmi těžké, ne-li dnes už načisto nemožné.

Focke-Wulf Fw 58 C-2 "Weihe" byl takový létající šereda. Ten nepříliš dobrý dojem z něj byl pravděpodobně způsoben faktem, že upevnění křídel k trupu bylo navíc pojištěno i shora, a sice šikmo vedoucími zpevňovacími lištami či trubkami, což vypadá dokonce i v oné době už jako poněkud zastaralá koncepce. Jinak šlo o dvoumotorový víceúčelový dolnoplošník vyvinutý v polovině třicátých let. Navrhl jej sám šéfkonstruktér firmy F-W, jímž byl jakýsi Kurt Tank. Vyrobeno bylo celkem 1.350 kusů; první let tohoto typu se uskutečnil v roce 1935, do armádního letectva byl Luňák zařazen v roce 1937. V rámci Luftwaffe ale šlo o dosti bizarní typ letounu.