Pilot Hospodka pocházel z Golčova Jeníkova, zatímco poručík Kudrna z tehdejšího Německého Brodu - a ten si ze Slovenska vezl k domovskému útvaru dokonce 1. cenu, kterou tam získal coby vítěz střeleckých závodů "O stříbrný pohár".

Na určené trati Nový Dvůr - Praha se jejich letadlo dostalo v prostoru mezi Radoškovem, Přibyslavicemi a Svatoslaví do husté mlhy. Posádka byla kvůli bídné viditelnosti nucena sklesat až na úroveň terénu, přičemž úplně ztratila orientaci a povědomost o výšce, v níž se stroj nacházel. Ten vzápětí škobrtnul o stromy, pár jich zpřerážel, rozštípl a vyvrátil, načež se zřítil na silnici mezi Svatoslaví a Přibyslavicemi, a to jen asi sto metrů od začátku serpentin u Spáleného mlýna, jenž se nachází na známém Bílém potoce. Letadlo bylo totálně zničeno a oba letci prakticky ihned mrtvi. Trosky byly roztroušeny až do vzdálenosti 100 m. Trup stroje měl zcela uražená křídla a po nárazu na vozovku se převrátil ke krajnici a pak sklouzl po svahu na přilehlou paralelní pěšinu.

Jako první přiběhli k místu neštěstí pan Otto Homoláč, takto soukromý rolník z Radoškova, paní M.Moučková, což byla hospodyně-mlynářka ze Spáleného mlýna, a dále jistý pan Josef Malenka. Viděli ale, že žádnému z letců již není pomoci. Poděsil je zejména pohled na nárazem obzvláště zohaveného poručíka Kudrnu. Náramkové hodinky na ruce pilota čet.Antonína Hospodky už netikaly - a ukazovaly čas 15 hodin a 20 minut, tedy přesnou dobu, kdy se letadlo roztříštilo. Les byl rozčísnut jakoby průsekem ve svahu od radoškovských polí. Mlha, která se stala letcům osudnou, po vykonání svého zhoubného díla asi za deset minut stoupla a pak už bylo zase jasno. No to byl tedy ale opravdu pech! Skutečná smůla, to s onou dočasnou mlhou...

O celé události celkem podrobně vypovídá i dobový zápis v kronice obce Svatoslav, i když je co do slohu a sousledné logiky poněkud slabší:
"Za husté mlhy bylo slyšeti směrem od Radoškova hukot letadla, které v mlze bloudilo nad poli kolem Radoškova. Jelikož nebylo možné, aby se v tak husté mlze mohlo letadlo orientovat, sneslo se toto tak nízko k zemi, že narazilo na vrcholky stromů v lese, urazilo křídla a zřítilo se na silnici za Spáleným mlýnem, asi 100 metrů za serpentinami. Zde narazilo na silnici a převrátilo se se svahu pod pěšinu souběžnou se silnicí. Byl to hrůzný pohled na trosky letadla, z něhož ani jediná součástka nezůstala zdravá..." atd. A text dále pokračuje. Potom je ukončen slavnostním prohlášením: "Vám, vojenští letci, oběti povolání, věčná budiž paměť."

Daleko lépe a uceleněji o zmíněné havárii pojednává podrobný vyšetřovací spis, jenž se zachoval v archivu VUA Praha. Jeho součástí jsou coby přílohy rovněž autentické fotografie z místa neštěstí, výpovědi svědků, portréty obou letců, jejich výkazy o prospěchu, vojenské hodnocení atd. - Inu, prvorepubliková pečlivost!
Armádní letoun Aero AP-32 byl vyráběn na konci dvacátých let (první let se uskutečnil v roce 1927, do jednotek zařazován od r.1928). Celkem ho bylo vyprodukováno 130 kusů, nu a této konkrétní varianty APb-32-84 asi 35 kusů. Uvedený typ letadla byl využíván jednak čs.vojenským letectvem, no a jednak ve Finsku v jednotkách tamější vzdušné floty zvané Ilmavoimat. Šéfkonstruktér Antonín Husník ho navrhl jako bitevní letoun s modifikovaným podvozkem. Byl vyvinut z předchozího Aera A-11; poháněn byl hvězdicovým čsl.motorem Walter Jupiter VI a jeho nosnost činila 250 kg pum.

Skromný pomník obětem oné tragédie byste našli tam před serpentinami u Spáleného mlýna až dodnes.