Tímto vstoupilo průzkumné území v platnost. Absolutní většina obcí v lokalitách Březový potok na Horažďovicku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína reaguje následnými právními kroky, tj. podáním správních žalob proti rozhodnutí MŽP ve věci stanovených průzkumných území. U nás na Horce je tomu podobně s tím rozdílem, že se žaloby proti stanovení průzkumného území rozhodly neúčastnit obce Vlčatín, Oslavice a Rohy. Přístup představitelů těchto obcí bohužel narušuje jednotu naší lokality jako celku. Vedení obce Oslavice tak činí přes to, že ve svém vlastním strategickém plánu pro roky 2021-25 mají ukotven závazek vystupovat proti vzniku úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Horka. Vedení obce Rohy dokonce nerespektuje vůli svých občanů vyjádřenou v místním referendu (89 % hlasů proti úložišti) a porušuje z toho vyplývající závazek bránit stavbě HÚRAO na svém území. Účast na právní obraně v této fázi představuje pro jednu obec náklad v řádu tisíců až nižších desítek tisíc korun. Všechny obce obdržely letos za průzkumná území zákonné příspěvky = úplatky o několik řádů vyšší. Není to tedy otázka peněz, ale celkového přístupu a zodpovědnosti. Stát se v podstatě snaží koupit si loajalitu obcí za peníze. Právní obrana během celého procesu má smysl i v rovině symbolické, kdy zástupci obcí a veřejnosti z lokalit sdělují centrálním úřadům: nám to nevyhovuje, hledejte v této věci jiné řešení. Budiž přičteno ke cti zastupitelstvům obcí Hodov, Nárameč, Oslavička, Osové, Rudíkov a městyse Budišov, že využívají všech možností, jak tomuto megaprojektu bránit.

Není pravda, že hlubinné úložiště je nyní jediným řešením pro použité jaderné palivo, a že někam se to takzvaně dát musí. Tento materiál může bez problémů, vysokých nákladů a pod kontrolou zůstat dalších sto let v povrchových (mezisklady) nebo přípovrchových skladech (sklad ČEZu Skalka na Žďársku). Za 50 nebo 80 roků můžeme disponovat technologiemi, které dokáží problémový materiál alespoň částečně využít a pak se již bude řešit jiná kvalita a jiné množství zbytkového materiálu. Do úložiště nás v současné podobě tlačí jednak ideologie (taxonomie EU, možný skrytý odpor proti jádru), neschopnost a neochota politiků se v tématu zorientovat a v neposlední řadě byznysové zájmy dodavatelských firem (různé projekty, studie, analýzy a samozřejmě vlastní důlní a stavební práce). Podle poslední aktualizace budou celkové náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště činit 273 mld. Kč. Pro některé jistě dobrá motivace tuto věc podporovat. Tyto zájmové skupiny jsou schopny budování úložiště falešně nazvat veřejným zájmem. Skutečným veřejným zájmem však je věc řešit s co nejmenšími ekologickými a sociálními riziky a škodami, za vynaložení minimálních finančních celospolečenských nákladů. K tomu se ale v ČR bohužel neschyluje.

Pokud my, občané obcí lokality Horka na Budišovsku nechceme zbytek našich životů strávit hodně blízko obrovského staveniště - hlubinného dolu, kde se budou těžit miliony tun horniny a následně se tam budou ukládat tisíce tun vysoce radioaktivního materiálu, je pro to třeba něco dělat. Například se o věc více zajímat, zbytečně neposkytovat firmám pracujícím pro SÚRAO součinnost v souvislosti s průzkumem území, nepovolovat vstupy na pozemky anebo se alespoň jednou za rok zúčastnit Dne proti úložišti.