4.května roku 1941 se zde zřítilo velké vojenské přepravní letadlo, a sice bachratý německý Junkers Ju-52 "Tante Ju" (v českém překladu "Teta Ju"). O stejném typu jsme psali už v 8.dílu našeho seriálu, v souvislosti s jeho fatální havárií u Strážku (okres ZR), což se stalo v roce 1940. Tam jsme o všech charakteristikách i o historii "dvaapadesátky" pojednali opravdu až dost podrobně.

4.5.1941 tento poněkud nevzhledný nebeský koráb odstartoval s jedním či dvěma dalšími z Brna, pravděpodobně z letiště Černovice, nazývaného také Slatina. Sestava nabrala kurs na Rosice. Právě nad nimi se ale náhle začal náš bachráč otáčet nazpět a klesat. Příčinou oné změny byl fakt, že mu začal vynechávat motor, anebo dokonce hned dva z celkových tří. Důvodem vratného manévru bylo tedy bleskové rozhodnutí posádky letět "sofort zurück nach Brünn". Pilot však mezitím zjistil, že až na letiště se dostat určitě nedokáže. Zvolil tudíž provizorium; nabízela se možnost nouzově přistát někde na poli. Během pokusu o záchranu ovšem pevným podvozkem zaškobrtnul o vršky okrajových stromů tamějšího lesa. Letadlo se následkem toho ve vzduchu překotilo, vzápětí dopadlo jakoby "na záda" a okamžitě vzplálo. Při havárii uhořelo osm lidí, zatímco jeden člověk údajně přežil, navíc prý dokonce nezraněn.

Německá pracovní četa později trosky z inkriminovaného místa odklidila a odvezla; přesto se však při podzimních polních pracích v zóně dopadu ještě dlouho vyorávaly kousky hliníkového vlnitého plechu, jež původně tvořily součást opláštění letadla. Právě užití tohoto ne zrovna běžného materiálu bylo pro starší výrobky továrny Junkers Flugzeug- und Motorenwerke A.G. in Dessau i jaksi typické.

Námi zmiňovaný dopravní kolos patřil k velmi neobvyklé transportní jednotce 3./KGr.(Kampfgruppe) z.b.V.60. Letouny tohoto vojenského útvaru se až do 25.dubna onoho roku zdržovaly většinou ve Vídni, případně i v Brně, leč po tomto datu se začaly hromadně přemísťovat na Balkán, konkrétně do bulharského Plovdivu. Zřejmě to mělo nějakou příčinnou souvislost s připravovaným německým útokem na Sovětský svaz.

Junkers 52 výrobního čísla 6215 s označením SE+AS byl při katastrofě u Omic zcela zničen. Totožnost mrtvých obětí byla zaznamenána: pilot Anton Rösch, pozorovatel Leopold Herzog, radista Max Hof, palubní mechanik Wilhelm Erl, mechanik z okruhu pozemního personálu Georg Kreidler plus tři hosté, jimiž byli Herbert Hardt, Karl-Otto Heiderich a Erich Vorberger.

* Rosice 1945

25.dubna 1945 se v odpoledních hodinách strhla letecká bitva mezi německými a sovětskými víceúčelovými stíhačkami a bitevníky. Některé prameny uvádějí jako místo střetu vzdušný prostor nad Rudicemi a Vilémovicemi u Macochy v Moravském krasu, konkrétně v okolí kóty 538, jiné ale zmiňují nebe nad námi již pojednávanými Omicemi. Sovětským opancéřovaným Iljušinům Il-2 "Šturmovik" se podařilo sestřelit nebezpečný Focke-Wulf FW 190, přičemž pilot Friedrich Wahl při nouzovém přistávání zahynul. Jeho stroj se zřítil nedaleko polní cesty u Rosic a ihned ho zachvátil požár. Po dopadu německého letadla se obávané šturmoviky, kterým samotní Němci přidělili přezdívku "Černá smrt", údajně vrátily nad jeho hořící vrak - no a prý střílely po vesničanech, kteří se k čadícím troskám přiblížili. No bůh suď, jestli je to vůbec pravda.

V roce 2022 zde nějaký germanofil instaloval jakýsi provizorní pomníček, a to ve formě informační cedule.