Plameny objekt zcela zničily a způsobili škodu odhadovanou na 6 milionů korun. Nyní je potvrzeno, že příčinou byla nedbalost při manipulaci s horkým popelem.

Podle vyšetřovatelů byl popel z topeniště volně vysypán v těsné blízkosti stavby, přestože nebyl dostatečně vychladlý. Zbytkové žhavé uhlíky se po přístupu kyslíku při manipulaci opět rozhořely a během krátké chvíle se oheň nekontrolovatelně rozšířil na chatu.

Událost je dalším připomenutím, jak nebezpečné může být nesprávné nakládání s popelem, zvláště v zimní topné sezoně. Hasiči proto znovu apelují na veřejnost a zveřejňují doporučení, jak popel ukládat bezpečně.

Hasiči upozorňují, že právě podcenění posledních žhavých uhlíků patří v zimě mezi nejčastější příčiny požárů u rodinných domů i rekreačních objektů. Případ z Budišova tak znovu zdůrazňuje, že i zdánlivě banální chyba může mít milionové následky.

Jak bezpečně manipulovat s popelem — doporučení hasičů

1. Popel vždy patří do kovové nádoby
Ukládejte popel pouze do nehořlavých kovových nádob s pevnými stěnami a uzavíratelným víkem. Veškeré plastové nádoby — popelnice, kbelíky, kompostéry — jsou nevhodné a velmi rizikové.

2. Nechte popel skutečně vychladnout
Popel z kamen či krbů musí být zcela vychladlý. Hasiči doporučují, aby popel zůstal v kovové nádobě minimálně 72 hodin, případně až do chvíle, kdy si můžete být naprosto jisti, že v něm nezůstaly ani malé žhavé uhlíky.
Izolační vlastnosti popela totiž brání chlazení. Uhlík tak může zůstat skrytě žhavý i několik dní, a stačí malý přísun vzduchu, aby začal znovu hořet.

3. Nádobu skladujte mimo dosah hořlavin
Nádobu s popelem umístěte v dostatečné vzdálenosti od dřeva, paliv či plastových konstrukcí — ideálně venku na nehořlavém povrchu.

4. Kam popel nikdy nepatří
Nikdy jej nesypte do kompostu, plastových popelnic, plastových pytlů ani do běžných nádob na domovní odpad.