Je třeba si uvědomit, že na tomto Evropském krosovém šampionátu se každoročně schází obrovská konkurence ze všech možných běžeckých distancí od 1500 m, přes 3000 m, 3000 m překážek až po 5000 m. Ne jinak tomu bylo i letos, kdy na startu nechyběl žádný zlatý medailista každé z těchto distancí. Plus byli na startu závodníci i z dalších medailových pozic dráhového Mistrovství Evropy a další závodníci s velmi kvalitními osobními rekordy z dráhy. Proto Adamovo 9. místo mezi juniory z celkových 103. závodníků považuji za obrovský úspěch. Je to také celkově nejlepší umístění českého juniora na tomto šampionátu všech dob. A napříč věkovými kategoriemi největší český úspěch od roku 2019, kdy byla na 6. místě v kategorii U23 Aneta Chlebiková. A to navíc Adam běžel téměř celý závod pouze s jednou tretrou.

Ale víc už v samotném vyjádření Adama:

"Na šampionát jsem odjížděl s cílem doběhnout v elitní dvacítce. To by byl výsledek, se kterým bych neměl být nespokojen. Sám jsem si ale věřil na top desítku. V poslední době jsem se běžecky cítil opravdu dobře a věděl jsem, že se to může sejít.

Trať i podmínky mi celkem vyhovovaly a byly příjemnou změnou oproti domácímu prostředí. Závod jsem začal takticky přesně, jak jsme se s trenérem domluvili a běželo se hezky. S velkým shlukem závodníků jsem počítal a myslím, že jsem byl vždy na správném místě.

Bohužel po asi 500 metrech mi někdo šlápnul na patu tretry a vyzul mi ji. Snažil jsem se na to moc nemyslet, ale běh v ponožce je prostě poznat!

Věděl jsem, že mě čekají ještě skoro čtyři kilometry, takže jsem musel některé nástupy soupeřů ignorovat jen, abych byl schopen doběhnout. Prakticky všechny mé myšlenky se soustředily na bolest chodidla. Fyzicky jsem necítil žádnou znatelnější únavu ani bolest svalů. O to víc mě mrzí, že vím, že jsem měl určitě na víc. Po závodech bývám málokdy spokojen a ani tentokrát nejsem. Důležité je, že vím, že se posouvám správným směrem a že budu mít další příležitosti dokázat, co ve mně je."