Každý projekt má své vítěze a své poražené. Vítězem v projektu Hliniště III je stát (na DPH) a zhotovitel stavby (zakázka - zisk). Poraženými jsou ale naše veřejné peníze a občan.

Do 18.2.2026 bylo městem prodáno 10 pozemků z celkových 21, což činí pouze 47,6%, tedy méně než polovina. Není tak pravda, když město projekt prezentuje veřejnosti ústy svých představitelů, že byly údajně prodány již téměř 2/3 pozemků.

Celková nákladovost projektu byla 64,5 mil. Kč veřejných fin. prostředků. Dosavadní příjem z prodeje pozemků pro město byl pouze 32,5 mil. Kč. Tzn. na projektu je tak čistá aktuální finanční ztráta ve výši minimálně 32 mil. Kč veřejných peněz (o dalších nákladech ještě níže….).

Dva další pozemky byly městem navíc vyměněny se soukromými subjekty za jiné (tzv. směnou). Město vyměnilo tyto dva pozemky v hodnotě 7,2 mil. Kč (dle prodejní ceny)  za pozemky soukromých subjektů v hodnotě pouze 2,1 mil. Kč (jejich údajná odhadní cena). Čistá finanční ztráta jen z této směny tak pro město činí dalších cca 5,1 mil. Kč.

Zpět k nabízeným pozemkům:

stav prodejnosti pod 50% byl dosažen za cca 3 roky nabízení pozemků k prodeji na realitním trhu. Nabídka města se tak zásadním způsobem nepotkala a stále nepotkává s nabídkou. Developerský projekt je přitom na soukromém trhu považován za neúspěšný a finančně neúnosný, pokud není do 2 let prodáno alespoň 90% nabízených pozemků, a v prvním roce nabídky alespoň 50%. Pokud se tak totiž nestane, a developer tak svůj produkt nedokáže na trhu prodat a zpeněžit, hrozí komerčnímu developerovi dokonce krach z neúprosného cash-flow takto nepovedeného projektu (náklady vs příjmy z prodeje vs bankovní zdroje, náklady na lidský kapitál, atd.) Takto neúspěšní developeři zpravidla končí v platební neschopnosti vůči bankám či dodavatelům, tedy až v insolvenci.

V celkových nákladech projektu navíc nejsou započítány náklady na kapitál. Při úrokové sazbě 5% p.a. činí náklad na zdroje ve výši např. 30 mil. Kč dalších 1,5 mil. Kč ročních úrokových nákladů. Dá se říci, že tedy za 3 roky to nákladově vychází na „mínus jeden pozemek“ jen díky úrokům. Město v projektu „umrtvilo“ veřejné peníze, které mu logicky chybí jinde.

V celkových nákladech výše uvedených nejsou navíc započítány ani náklady na lidské zdroje - administrativa, obchod, účetnictví, právní služby, atd. Tento servis prováděli městští úředníci. Avšak ani ti v žádném případě nejsou zdarma, ale občané si je draze platí z daní. Odhad těchto nákladů se u podobného projektu rovněž pohybuje ve výši min. 1 mil. Kč ročně. Nákladově je to tak za 3 roky opět „mínus jeden další pozemek“.

Z finančního hlediska je tak pro veřejné peníze tento projekt kriticky neúspěšný. Důvodem je příliš vysoká prodejní cena pozemků (cca 3700,- Kč za m2), která vychází z extrémně vysokých nákladů na zbudovaný takovýto jeden m2 - město tyto pozemky tzv. zasíťovalo nákladem na jeden prodejní m2 ve výši velmi vysokých 2900,- Kč (sítě, silnice, chodníky). Přitom běžná cena nákladů u soukromých developerů se pohybuje ve výši 1600,- Kč za m2 (a někdy i méně).

Necháme-li stranou vysokou nákladovost projektu, jeho fatální nepotkání se s poptávkou, aktuální velmi špatné a vysoce záporné cash-flow projektu, a pokusíme-li se najít alespoň tedy nefinanční dopady projektu pro město a jeho občany, pak:

• Zvýšení počtu obyvatel města (občané s trvalým pobytem) - naprosto zanedbatelný přínos takovéhoto projektu, a pokud, tak v řádech jednotek nových občanů = naprosto zanedbatelné, resp. neakceptovatelné vzhledem k finální  finanční nákladovosti projektu.

• Zvýšení dostupnosti bydlení pro mladé rodiny - takovéto pozemky toto neplní ani náhodou. Cílová skupina je bohatá klientela s velmi vysokou kupní silou, spíše středního věku a více.

• Od zveřejnění prodejní ceny městem za m2 cca 3.700,- Kč došlo v roce 2023-2024 k viditelnému skokovému zdražení prodejních cen ostatních stavebních pozemků ve městě = pokud prodávající do té doby požadovali za stavební pozemky ve Velkém Meziříčí cenu kolem cca 2.500,- až max. 3.000,- Kč za m2 (za ty velmi lukrativní….), zvýšili prodávající skokově své očekávání od prodeje svého majetku tak, aby se cenou tzv. dorovnali na v té době vyhlášenou městskou cenu - město tak svým občanům projektem Hliniště III skokově zvedlo tržní ceny ostatních stavebních pozemků (jen blázen by prodával za méně než město….). Takovýto dopad na lokální trh s nemovitostmi, a tedy přínos pro občany je velmi negativní - město tak svým neúspěšným developerským dobrodružstvím zdražilo veškeré ostatní stavební pozemky v okolí.

Proč soukromí developeři dosáhnou zisku, vejdou se do očekávání trhu, vytvoří přidanou hodnotu, a město na tom samém dokonce prodělá? No, protože úředníci neumí, a tedy ani nemají zkoušet podnikat. Neumí vytvářet zisk, umí jen utrácet cizí peníze (daně, dotace), více méně nehospodárně. Vytvořit přidanou hodnotu, a tedy také zisk, je totiž úplně jiná disciplína než utrácení cizích peněz.

Úředníci mají vytvářet podmínky pro podnikání, definovat území, vydávat aktivně povolení, pobídky, ale sami se do podobných dobrodružství nemají/nesmí pouštět. Soukr. investor totiž investuje své prostředky, podstupuje riziko platební neschopnosti, úředník utrácí a „hraje“ si s erárními penězi, neriskuje vůbec nic (kromě těch cizích peněz…).

Vyhnuli bychom se tak faktu, že se poté město snaží nepovedený projekt ve veřejném prostoru vytrvale obhajovat pomocí tendenčních PR článků a také, bohužel, zkreslováním reality a vědomého lhaní občanům.

Např. uživatel vystupující na sítích jako „Toms Bilek“, tedy pravděpodobně zastupitel města Tomáš Bílek, v únoru velmi aktivně lživě ve veřejném prostoru tvrdil, že má město prodaných 12 pozemků, což mají být „skoro“ 2/3. Realita je pouze 10 pozemků a tedy jen 47,6%, za 3 roky. Není bez zajímavosti, že jde o zastupitele velmi oddanému přímo starostovi, který před několika měsíci dokonce navrhoval vyplatit z veřejných peněz mimořádnou odměnu starostovi a místostarostovi města v řádech stovek tisíc, a to pod dětinským zdůvodněním, že přeci tito „dobře dělají svoji práci a získávají dotace“ a tedy si zaslouží veřejné fin. prostředky do svých kapes. Nedbaje na fakt, že takto vyplacená odměna by navíc byla dokonce nelegální. Dá se takto vystupujícím a relativu ohýbajícím představitelům města důvěřovat? Pochopil takto vystupující zastupitel svoji roli, když se nechová jako zastupitel, který má zastupovat občany v orgánech města, ale vystupuje jako zastupitel města proti občanům?