Toto mistrovství se uskutečnilo ve dnech 11. - 15. února a naše družstvo spolu s Volejbalem Brno bylo vysláno za Českou republiku. Výpravu pak ještě doplnily dívky Olympu Praha.

Luxusní ubytování na břehu moře, špičkové stravování. To bylo to první, s čím jsme se po příjezdu do Zadaru setkali. Turnaj probíhal ve čtyřech sportovních halách. Družstva chlapců U20 byla rozdělena do dvou skupin. Hrálo se každý den jedno utkání. Prvním soupeřem byl maďarský Kecskemet. V sestavě jsme museli hodně improvizovat. Totiž v době MEVZy se u nás odehrála i pátý turnaj kategorie U18. Zde jsme bojovali o finálovou osmičku, což bylo naší prioritou. Navíc maturanti z týmu U20 dělali přijímačky na vysoké školy, takže také nemohli odjet. Tudíž do Zadaru odjelo pouze 10 hráčů. 2 nahrávači Honza Šebesta a Lojza Pátek, 2 blokaři Tomáš Koumar a honza Wasserbauer, smečař Tonda Pátek, 2 univerzálové Ondra Kamarád a Filip Svoboda a libero Zdeněk Novák. Museli jsme proto improvizovat převedením univerzála Filipa Svobody na post smečaře.

První mezinárodní zkušenost se na nás podepsala. Zápas jsme měli vyhrát, byli jsme lepší. Dopadlo to však opačně. Nervozita svazovala ruce i nohy, v koncovkách nás soupeř přehrál. Výsledkem byla prohra 1:3. Škoda. Druhý den nás čekal jeden z favoritů turnaje, domácí Kaštela. Roli favorita chorvatší volejbalisté potvrdili. Přesto jsme urvali alespoň jeden set a opět porážka 1:3. Další den nás ve vyřazovací fázi čekal další maďarský tým Penezugyor. Konečně jsme se dočkali vítězství. Po prvním prohraném setu jsme zápas otočili a vyhráli přesvědčivě 3:1. Tím jsme se dostali do boje o 5. místo. Soupeřem nám byl izraelský MACCABI SVA REHOVOT. Vyrovnané utkání nakonec skončilo vítězstvím soupeře 3:1. Takže konečné 6. místo.

Úspěch nebo neúspěch. Výsledkově to určitě mohlo být lepší. Ovšem každý mezinárodní styk je především o reprezentaci města, země, o chování o disciplíně. A tady jsme určitě vyhráli. Jednotné oblečení s emblémy klubu, vždy jsme chodili pohromadě a navíc volný čas jsme netrávili „válením“ se na pokoji, ale využívali jsme ho v posilovně a v bazénu v rámci regenerace. To vše bylo na první pohled všude vidět. Nakonec jsme všichni odjížděli spokojeni.

Brno a Olymp dokonce dosáhli na medaile, obě družstva obsadila 3. místa. Pokud by se ještě naskytla příležitost reprezentovat na této klubové úrovni (klubová MEVZA se hrála teprve podruhé), tak určitě nebudeme váhat a i přes vysokou cenu (vklad byl 5200 Euro) se budeme chtít zúčastnit.

Na závěr musíme poděkovat funkcionářům Olympu Praha, kteří zařídili a vzali nás spolu s Brnem svým autobusem.

Velké Meziříčí, 11. 3. 2026 Petr Juda