Letos bych chtěla obzvlášť poukázat a pozvat veřejnost na autorský koncert Marka Slaného a první uvedení jeho skladby (premiéra) Missa brevis pro smíšený sbor a komorní (malý) orchestr.

Marek Slaný je mladý skladatel, klarinetista a vedoucí chrámového orchestru ve Velkém Meziříčí.

Jeho dílo provede právě chrámový sbor a orchestr, pod taktovkou Marie Žerdin. Marek Slaný se bude účastnit provedení v roli hráče na klarinet.

Tento rok v rámci noci kostelů zazní Missa brevis od Marka Slaného, vedoucího našeho farního orchestru. Můžeš se čtenářům krátce představit?

Jsem přerovský rodák, klarinetista, vystudoval jsem učitelství matematiky a hudebky na přírodovědecké a pedagogické fakultě v Brně. Deset let jsem byl aktivním členem Hnutí Brontosaurus.

Jsi ale také skladatel. Jak ses k tomu vůbec dostal?

Je to z velké části důsledek té ohromné vymoženosti, kterou v Česku máme, totiž základní umělecké školy. Hudba byla vždy oblastí, na kterou jsem nebyl úplné kopyto a přerovská ZUŠka mi poskytla spoustu příležitostí komponovat. Psal jsem nejdřív pro kvartet, ve kterém jsem působil, pak pro ostatní komorní uskupení a nakonec i pro školní orchestry. Nějak se stalo, že lidé byli ochotni mé skladby hrát, takže jsem se mohl stále zlepšovat.

Proč Missa brevis?

„Missa brevis“ není speciální název, ale hudební forma prověřená staletími.

Během prvních let po nástupu do práce muselo jít skládání až donedávna bokem. V té době se mi ale nějak přihodilo, že jsem se stal křesťanem. Napsat mešní ordinárium (tj. zhudebnění pěti základních bohoslužebných textů) tak bylo jakýmsi logickým vyústěním, je to pro mě způsob poděkování Bohu.

Co tě při skládání inspirovalo?

Zdrojů inspirace bylo víc. Jednak mi v hlavě ležely nějaké motivy, které jsem před lety nestihl zpracovat. Pak mě inspirovalo nástrojové složení našeho uskupení. A také jsem se, s výjimkou Creda, snažil o jednoduchost. Zásadní inspirací ale byly právě zhudebňované liturgické texty.

Dokážeš to nějak blíže popsat? Čeho si můžeme s posluchači ve tvé skladbě všimnout?

Z hudebního hlediska moje Missa brevis neobsahuje nic, co by nebylo objeveno už v romantismu. Kromě úvodní části, Kyrie eleison, jsem využil český text ordinária. Téma Kyrie eleison zaslechnete v různých místech celé mše.

Na konci prvních dvou částí můžete slyšet, že nástroje jakoby najednou začaly hrát jinou skladbu. Předznamenávají totiž téma následující části. Můžete si také všimnout, že mnohá témata jsou jednoduchá, dala by se zpívat málem i s kytarou. Zcela jinou kapitolu však tvoří Credo, třetí část. Celá mše totiž byla zamýšlena jako velikonoční. Text Creda silně akcentuje právě velikonoční příběh Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání. Využil jsem zde hodně zvukomalebných a dramatických prvků, takže jsem se nevyhnul vyšší obtížnosti.