V pátek odpoledne jsem se vydal společně s rodiči vstříc prvnímu turnaji v boccie v tomto roce. Bez větších zádrhelů jsme dorazili večer do Ostravy na hotel, kde jsme mohli načerpat síly na sobotní herní den. V sobotu dopoledne jsme se přesunuli právě do Národního tréninkového centra v Havířově ke svému prvnímu zápasu ve skupině. Do něj jsem nastoupil proti Aničce Vackové z brněnského sportovního klubu Kociánka s lehkou nervozitou, protože zimní přestávka byla dlouhá. Po herně vyrovnané první polovině zápasu, kdy byl stav již 3:0 pro mě, jsem koncentrovaným výkonem dokráčel k vítězství 4:1. Je super do turnaje naskočit vítězně. Euforie však netrvala dlouho. Druhý zápas se odehrával v bouřlivé atmosféře proti domácí Marii Kučerové. První dvě směny skončily opět vyrovnaně, skóre 2:2. Ve třetí směně při hře za „véčko“ zkolabovaly veškeré mé defenzivní snahy, soupeřka zaváhání využila a průběžné skóre 2:7 mluvilo za vše. Ukázkovým zahájením v poslední směně a dalšími dobrými hody těsně k jackovi jsem urval tři body, což ale i tak znamenalo prohru 5:7. Poslední zápas měl mezinárodní punc, utkal jsem se se slovenskou reprezentantkou Rebekou Husvéthovou. Rebece se její zahajovací směna vůbec nepovedla, čehož jsem využil naplno a dal jsem šestku neboli kanára. Ve druhé směně naštěstí trefovala moje míčky a „darovala“ mi tři body.  Nakonec jsem doputoval k vítězství 14:0, které mi zajistilo první místo ve skupině a postup do čtvrtfinále. V eliminačním kole proti Adamovi Křížovi z SK Kociánka jsem pokazil první směnu, ve které jsem dostal trojku a bylo prakticky po zápase. I když se mi v poslední směně podařilo skórovat dvojkou, byla z toho prohra 2:6 a turnaj pro mě skončil.

 Turnaj hodnotím pozitivně, postup do čtvrtfinále se vždy počítá a dává dobrý základ do této sezóny.