Dr. Grygar se hned v úvodu omluvil za zpoždění, které způsobila nehoda jeho vlaku na trati mezi Velimí a Kolínem. Z nádraží v Havlíčkově Brodě astronoma vyzvedl vozem Pavel Jánošík a přednáška, tak začala o hodinu později, tedy v 18:30.

"Z důvodu mého zpoždění to vezmeme vyšší rychlostí," glosoval situaci Gygar. A opravdu, neuvěřitelnou rychlostí diváky ohromil takřka encyklopedickými znalosti o vesmíru. Své povídání začal o prstencovém zatmění slunce, protože jde o neuvěřitelnou náhodu. Slunce je totiž 390x větší než měsíc, ale zároveň je slunce také 390x dál než měsíc, právě proto můžeme sledovat sluneční kotouč plně zakrytý měsícem se svítícím okrajem (prstencem). Zmínil se moderní technice pozorování a určování vzdáleností, díky níž lze změřit přesnou vzdálenost země od měsíce s milimetrovou přesností. Grygar představil úspěchy českých astronomů, zejména naprogramování softwaru na dokonalé zobrazování fotografií slunečních erupcí. Představil českou expedici na observatoři v horské oblasti Chile a vyzdvihl kvalitu skla ze Sázavy, díky které jsou na observatoři umístěna kvalitní zrcadla. Na jednom univerzálním snímku ukázal časovou relativitu vesmíru. Na snímku byly vidět objekty velmi blízké, ale i tisíce světelných let vzdálené.

Ihned po tom co astronomická procházka v podání Grygara skončila, nastal čas na divácké dotazy. Astronom zodpověděl dotaz na možnost dopadů meteoritů na zemi, ale dotkl se i kontroverzního vztahu k astrologii. Je známo, že ne tyto "šarlatány" nemá příliš v lásce. Přiznal se, že stejný vztah má k numerologii, ale i grafologii. Zodpověděl také otázku, proč byl Pluto vyřazen ze seznamu planet sluneční soustavy a zda je šance na objevení dalších planet za Neptunem na okraji sluneční soustavy.

Po přednášce byl čas na zakoupení knihy, po které se ovšem rychle zaprášilo. Jiří Grygar se také všem zájemcům podepsal, a i když velmi spěchal na zpáteční spoj, s některými prohodil pár slov.

Video: