Jak řekl John C. Maxwell:j „Lidé se cítí pohodlněi se starými problémy než s jejich novými řešeními.“ Zamyslete se, kolik za námi zůstává vrzajících pantů, neuklizených garáží a kapajících kohoutků. Vzpomeňme si, kolikrát nás vrzající dveře budí ze spaní, v neuklizené garáži hledáme dlouhé hodiny ztracenou věc a což teprve ten iritující zvuk kapání vody. Mimochodem, jak máte na stole uklizeno? A v počítačových datech? Jaké logické zdůvodnění máte pro nepořádek? Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Ale pokud se považujete za inteligentní lidi, proč investujete svůj mentální potenciál do pamatování si rozložení věcí na stole?

V podnikatelském prostředí se setkáváme s jinými problémy. Kritice jsou nejčastěji vystaveny nové počítačové systémy pro jejich nepřehlednost, nejasnost, složité ovládání apod. Nutno dodat, že často zcela oprávněně. Z řad uživatelů těchto informačních systémů (zaměstnanců) pak zaznívají věty typu „Co si to vedení zase vymyslelo? To zase odskáčeme my.“ Snahy manažerů a majitelů firem vedené směrem k inovacím pak selhávají nebo ještě hůře – napáchají víc škody než užitku. Jak to řešit?

Nechte všechny lidi, ať se zúčastní projektů od začátku. Udělejte z projektů jejich produkty práce, jejich misi, jejich velký úkol. Proberte s nimi změny nebo nové systémy na poradě. Vyslechněte jejich názory, stížnosti a postřehy. Potom, když nastanou problémy, budou to problémy v jejich práci, ne v „hloupých nápadech vedení“.

Trochu odborněji, míra participace = míra akceptace.

Natolik, nakolik lidé přijmou novinku za svou, budou tolerovat menší chyby a odchylky, než se systém ustálí. Jsem si jistý, že pohled aktivních uživatelů a členů týmu pomůže nasměrovat inovace správným a efektivním směrem. A vaše firma bude fungovat a růst.