Pionýr v roce 2015 slaví 25. výročí obnovení své samostatné činnosti. Uběhlo čtvrt století ode dne (20. 1. 1990), kdy více než čtyři stovky delegátů mimořádné konference rozhodly o obnovení Pionýra jako svébytné organizace, o pokračování činnosti oddílů, které byly a jsou i dnes plné dětí.

Jak si takové výročí připomínat? Jistě by se hodilo zmínit naše „předlistopadové“ předchůdce, pohovořit o navazování či nenavazování, vysvětlit, jak jsme se se svým historickým dědictvím vyrovnali, ale přesto nám ho někdo stále připomíná. Podle některých by se jako rekvizita hodila i trocha popela k posypání hlavy... Jenže proč? Problémy, pokud jsou skutečné, si nás najdou samy bez ohledu na datum. Výročí je přece potřeba připomenout, ovšem při pohledu zpět nehledat jen zápory, ale zmínit, co se nám opravdu dařilo. To děláme pohříchu málo, nejen v Pionýru, ale v celé naší společnosti.

Může to znít neskromně, ale kladných výsledků není málo: od roku 1990 jsme uspořádali přes 16 000 táborů, nemluvě o tom, kolik každý týden proběhlo oddílových schůzek, o víkendech výprav, her, soutěží, brigád, jarních úklidů, tvořivých dílen...? Kdo si vůbec dokáže představit, kolik se za tím skrývá zážitků, co všechno si z těchto aktivit děti odnesly? Kromě těchto pravidelných činností je naše novodobá historie lemována i výraznými událostmi. Zahájili jsme řadu projektů, které jsou dnes již tradiční, například otevřená kulturní soutěž Pionýrský Sedmikvítek, kampaň Opravdu dobrý tábor, velké otevřené akce Ledová Praha nebo koncert Děti dětem. Máme za sebou zkušenost s pořádáním mezinárodních táborů. Také se zapojujeme do největší sbírkové akce u nás, Českého dne proti rakovině, které jsme partnerem, dále rozvíjíme i dobrovolné dárcovství krve projektem Zdravá pionýrská krev. Byli jsme jednou z osmi organizací, jež společně založily v roce 1998 Českou radu dětí a mládeže, z níž je dnes respektovaný partner státních orgánů. Úspěšně jsme realizovali projekt „Klíčení“ podpořený Evropským sociálním fondem, ze kterého dnes nejen naše oddíly, ale kdokoliv může čerpat náměty pro práci nejen s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami...

Pionýr čelil od svého obnovení řadě překážek, z nichž mnohé šlo v roce 1990 jen těžko předvídat. Často nás to stálo dost sil, ale poprali jsme se s nimi se ctí a vytrvali. To nelze říct o mnohých jiných organizacích, jež počátkem devadesátých let vznikly či obnovovaly činnost. My jsme to dokázali i díky práci tisíců našich dobrovolníků, kteří se překážek nezalekli. V praxi jsme se snažili a stále se snažíme dostát významu slova pionýr: Hledat, poznávat a učit se nové věci, posouvat své možnosti, nepodléhat pohodlnosti, rozšiřovat obzory nejen své ale i dětem. Ohlédneme-li se za těmi pětadvaceti lety, nelze popřít, že to byly dobré roky. Není pochyb, že nadcházející léta přinesou nové výzvy. S nimi mohou přijít i drobné přešlapy, ale především nové úspěchy, protože věříme, že Pionýr má před sebou ještě dlouhý a plný život.

Mgr. Martin Bělohlávek, předseda Pionýra

Tisková zpráva TZ25let.pdf