Tak přesně tohle rčení jsme si na vlastní kůži zažily v Rakouském Neudorfl, kam jsme jely změřit své síly 3. července. Ani tam se nám nevyhnuly tropy, které tento týden Česká republika zažívá. Bylo pro nás vysvobozující jít na start těsně po příjezdu, tedy kolem deváté hodiny. O pár hodin později bychom se v plné výstroji a výzbroji upekly.

Startovalo se v osmi řadách po deseti minutových intervalech. Těsně před startem jsme si musely naposlouchat místní povel v německém jazyce, abychom věděly, na které slovo se tady startuje. Na přípravu materiálu jsme měly pět minut a ještě jsme si mohly vyzkoušet ohebnost savic. Nevím, zda to bylo tím teplem, nebo jiným materiálem, ale byly neskutečně měkké.

Vše nachystáno, čekalo se na ostatní týmy, aby všech osm soutěžních družstev mohlo startovat společně. To byla podívaná. Všechno šlo jak po másle, jen menší zaváhání na vázání lanek a při šroubování savice k mašině. Čas byl ale úžasný.44:84nám mohl zajišťovat přední příčky a možnost pomýšlení na pohár. Bohužel na konci kontroly se našly chyby, které byly následně penalizovány 25 trestnými body. Letos se nám to zatím ještě nestalo. Ale někdy to muselo přijít.

Štafeta se v zahraničí, až na pár výjimek, běhá bez překážek. I tady bylo čistých 800 metrů. Běhalo se ve čtyřech drahách na asfaltovém povrchu. Ještě v půlce naší štafety jsme běžely na posledním místě. Druhá část je přeci jen rychlejší, takže jsme do toho daly vše a v cíly jsme skončily na druhém místě. Čas štafety byl krásných 64:25. Tady už se naštěstí na kontrolu a trestné body nečekalo. Vše bylo v pořádku.

Bohužel i přes snahu ve štafetovém běhu jsme se na bednových stupínkách neumístily. Čistý čas v útoku spolu se štafetou by nás držel na prvním místě celou soutěží. Ale nedalo se nic dělat. A pořád lepší v zahraničí, než potom trestné body nasbírat na domácí soutěži.

Na poslední chvíli jsme byly nuceni, kvůli zranění jedné členky, předělat složení a půjčit si jednu slečnu z SDH Vlčnov. Svého postu se chopila bravurně, a možná právě díky ní, jsme do Rakouska nakonec vůbec jely. Moni, děkujeme.

Začaly prázdniny, ale i přes to, že jsou v družstvu už více pracující členky, jsme se rozhodly, dát si na červenec menší pauzu. Musíme začít trénovat už v srpnu, kdy nás čeká domácí soutěž na náměstí, kde se popereme na Memoriálu zasloužilých funkcionářů s klasickou soutěží s vodou 1+8. CTIF soutěž O Pohár starosty města Velkého Meziříčí se koná poté 12. září na hřišti za III. ZŠ Školní. Všichni jste zváni.